V životě se snažíme, jak nejlépe umíme. Občas se nám daří zářit, jindy jen přežíváme den za dnem. Ale co když existuje něco, co nás může posunout dál, pomoci nám lépe se orientovat ve spletitosti emocí a mezilidských vztahů? Řeč je o emoční inteligenci. Není to žádná raketová věda, spíš schopnost rozumět sobě i druhým. A i když se nám občas zdá, že nám v téhle oblasti něco chybí, dobrá zpráva je, že se dá trénovat. Existují věci, kterých se lidé s vysokou emoční inteligencí vyvarovávají. Pojďme se na ně podívat a třeba se v nich i trochu poznat.
9 věcí, které emočně inteligentní lidé nikdy nedělají (a vy byste taky neměli)
1: Potlačování emocí – to je jako hrát si s ohněm
Emoce k nám prostě patří. Snažit se je za každou cenu zamést pod koberec je cesta do pekel. Emočně inteligentní lidé ví, že je důležité emoce prožít a dát jim prostor. Nejde o to hystericky vybuchovat, ale ani se tvářit, že se nic neděje, když uvnitř zuří bouře. Dlouhodobé potlačování emocí může vést ke stresu, vyhoření nebo dokonce i depresi. A pro muže to platí dvojnásob, protože se od nich často očekává, že budou silní a emoce nebudou projevovat. Chyba lávky!
2: Zlehčování emocí druhých – cesta do pekel mezilidských vztahů
Každý z nás emoce prožívá jinak. Co jednoho rozpláče, druhého nechá chladným. Emočně inteligentní lidé to chápou a respektují. Nikdy neřeknou někomu, kdo je naštvaný, aby se „uklidnil“ nebo „přestal fňukat“. Místo toho se snaží vcítit a nabídnout podporu. „Chápu, že jsi teď rozrušený/á. Co potřebuješ? Jak ti můžu pomoct?“ Někdy stačí jen vyslechnout, jindy nabídnout prostor. A to je v pořádku.
3: Podléhání tlaku okolí – ztráta sebe sama
Lidé s vysokou emoční inteligencí mají jasno v tom, co je pro ně důležité. Mají silné hodnoty a pevné přesvědčení. Díky tomu se nenechají snadno strhnout davem a nepodléhají tlaku okolí. To se hodí obzvlášť v pubertě, kdy se experimentuje s alkoholem a drogami. Emoční inteligence nám pomáhá dělat správná rozhodnutí, i když na nás ostatní tlačí.
Emočně inteligentní lidé se také vyhýbají přemýšlení. Uvědomují si, že zabývání se minulostí nebo budoucností, kterou nemohou ovlivnit, je ztráta času a emočního úsilí. I když většina lidí čas od času přemýšlí, emočně inteligentní lidé si lépe uvědomují, když se starají o věci, které nemohou ovlivnit. Uvědomění si tohoto vzorce přemýšlení je prvním krokem k odklonění myšlenek od něj. Opět platí, že duševní poruchy, jako je OCD, lidem velmi ztěžují vyhýbání se opakovaným myšlenkám, ale pokud to lidé s vysokou emoční inteligencí dokážou, vyhýbají se přemýšlení.
5: Absence osobních hranic – cesta k vyhoření
Umět říct „ne“ je klíčové pro duševní pohodu. Emočně inteligentní lidé znají své hranice, protože je otestovali a vědí, co snesou. Nemají problém odmítnout žádosti, které by je stály příliš mnoho času, energie nebo peněz. Rozumí rozdílu mezi skutečnou laskavostí a snahou zalíbit se. Nedělají věci ze strachu z odmítnutí nebo proto, aby se ukázali v lepším světle.
6: Hledání potvrzení u druhých – past na sebevědomí
Lidé s emoční inteligencí si uvědomují svou hodnotu a nacházejí potvrzení sami v sobě. Samozřejmě, pokud máme za sebou trauma, trpíme úzkostmi nebo depresí, můžeme potřebovat ujištění od druhých. Ale jinak bychom se měli spoléhat sami na sebe a na své cíle. Nesnažit se naplňovat očekávání ostatních, ale žít podle vlastních představ.
7: Frustrace ze situací mimo kontrolu – zbytečná energie
Umět regulovat své emoce je další známka emoční inteligence. Emočně inteligentní lidé umí pojmenovat a zpracovat své emoce, když se dějí. To jim pomáhá zvládat situace od mírně otravných až po extrémně frustrující. Například lidé s vysokou emoční inteligencí mohou být lepší v práci s kreativním tlakem, jako je spisovatelský blok (Agnolia, 2019). Emočně inteligentní lidé se také vyhýbají obviňování druhých z poctivých chyb nebo událostí, nad nimiž měli malou kontrolu.
8: Odmítání konstruktivní kritiky – brání rozvoji
Sebereflexe je důležitá součást emoční inteligence. A k sebereflexi patří i schopnost uznat své chyby. Proto, pokud máte vysokou emoční inteligenci, nebudete se bránit, když vám někdo nabídne konstruktivní kritiku. Naslouchání těm, kteří mají více zkušeností, a otevřená mysl při přijímání zpětné vazby jsou známky emoční inteligence.
A i když je pochopitelné, že se naštvete na ostrou kritiku vás nebo vaší práce, emočně inteligentní lidé mají často vyšší úroveň empatie pro své nenávistníky a s větší pravděpodobností jim odpustí (Rey, 2014). To neznamená, že emočně inteligentní lidé nejsou ovlivněni nenávistnými komentáři nebo krutým posuzováním, ale je pravděpodobnější, že zdravě zpracují své emoce, prozkoumají své možnosti a posunou se od incidentu dál než lidé s nízkou úrovní emoční inteligence.
I když se jim změna může zdát děsivá nebo nepříjemná, lidé, kteří jsou emočně inteligentní, si uvědomují, že změna je nezbytnou součástí růstu. Přebírají odpovědnost za své činy a přijímají změny, které je vytlačují z jejich komfortní zóny do fáze růstu. Emočně inteligentní lidé vědí, že mohou změnit svou kariéru, životní styl, lokalitu a mezilidské vztahy při zachování pocitu identity a účelu (Harlan, 2020). A co je důležitější, uvědomují si, že i když je hledání motivace a podpory u ostatních cenné, oni sami jsou jediní, kdo může ve svých návycích vytvořit trvalou změnu.
Kolik z těchto znaků jste ve svém životě udělali nebo se jim vyhnuli? Je důležité si uvědomit, že někteří lidé s vysokou úrovní emoční inteligence jsou schopni rozpoznat, že by se těmto znakům měli vyhýbat, ale nemusí toho být schopni kvůli základní duševní poruše nebo potřebě dalšího sebezdokonalování. Všichni děláme chyby, ale to, jak na ně reagujeme, pomalu buduje nebo ničí naši úroveň emoční inteligence. Procvičování větší empatie ve vašem každodenním životě, psaní deníku nebo mluvení o vašich emocích a přemýšlení o významu za vašimi činy může zlepšit vaši emoční inteligenci.