Už jste někdy měli pocit, že se vám realita s ADHD a ADD tak trochu vymyká z rukou? Jako byste poslouchali o něčem, co se vás sice týká, ale zároveň to zní úplně jinak, než to ve skutečnosti prožíváte? Nezoufejte, nejste v tom sami. Kolem ADHD a ADD se totiž točí spousta mýtů a polopravd. Pojďme se na ně společně podívat a konečně si udělat jasno.
ADHD a ADD: Odhalte 8 mýtů, které vám brání pochopit realitu
ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder) a ADD (Attention Deficit Disorder) jsou jako dva bratři – mají k sobě blízko, ale každý je tak trochu jiný. Dřív se ADD bralo jako starší označení pro ADHD, protože obojí zahrnuje potíže s udržením pozornosti, hyperaktivitu a impulzivitu. Dneska se spíš mluví o inatentivní formě ADHD. Ale ať už tomu říkáme jakkoliv, důležité je nenechat se zmást tím, co se o tom říká.
Mýtus #1: Je to jen o nedostatku vůle, prostě se nesnaží dost
Kolikrát jste už slyšeli větu: „Včera ses soustředil na to svoje, tak proč to nejde i dneska?“ No, není to tak jednoduché. ADHD a ADD jsou složité psychologické poruchy, často způsobené chemickou nerovnováhou v mozku. Takže „snažit se víc“ tady fakt nepomůže. Je to jako říct někomu se zlomenou nohou, ať prostě víc běhá.
Mýtus #2: ADD/ADHD je jen nálepka pro zlobivé děti
Ale kdepak! Spousta lidí s ADHD a ADD nemá žádné problémy s chováním. Jen se jim hůř soustředí, organizují si čas, motivují se a pamatují si věci. To neznamená, že jsou automaticky „zlobiví“. Je to spíš jako když máte super počítač, ale chybí mu správný software.
Mýtus #3: Mozek lidí s ADD/ADHD je přehnaně aktivní
Ve skutečnosti je to spíš naopak. Oblasti mozku, které nám pomáhají soustředit se, nejsou dostatečně aktivní. Takže i když se to navenek projevuje hyperaktivitou, uvnitř je to spíš o tom, že se mozek snaží kompenzovat tu „neaktivitu“.
Mýtus #4: Pokud ti ADHD nediagnostikovali v dětství, nemůžeš ho mít v dospělosti
Totální nesmysl! Spousta lidí s ADHD žije dlouho s nepoznanou poruchou. Diagnóza v dětství nebo v dospělosti na tom nic nemění. Problémy s koncentrací a organizací času přetrvávají. Někdy je prostě těžší na to přijít.
Mýtus #5: Nemůžeš mít ADD/ADHD a zároveň depresi nebo úzkost
Naopak, je to docela časté. Lidé s ADHD a ADD mají větší pravděpodobnost, že se u nich objeví i deprese nebo úzkosti. Ono to dává smysl, ne? Když se neustále trápíte tím, že nedokážete udržet pozornost nebo dokončit úkol, tak se to na vaší psychice projeví.
Možná vás zaujme: Jaký je váš mentální věk? (kvíz)
Mýtus #6: Hyperaktivita se týká všech dospělých s ADD/ADHD
Hyperaktivita se projevuje různě. U někoho je vidět na první pohled, u jiného se projevuje spíš vnitřním neklidem. A platí to i pro dospělé. Není to tak, že by každý dospělý s ADHD neustále poskakoval a křičel.
Mýtus #7: Pokud máš ADD nebo ADHD, jsi líný a hloupý
Tohle je jeden z nejškodlivějších mýtů. „Líný“ znamená, že člověk něco nechce dělat, i když na to má. U lidí s ADHD a ADD je to jinak. Oni chtějí, ale nemůžou. A to, že se jim hůř soustředí, neznamená, že jsou hloupí. Jen jejich mozek funguje jinak. A to může být fakt frustrující, když máte na něco mozek, ale nedokážete se k tomu dokopat.
Mýtus #8: Léky vyřeší ADD/ADHD
Léky můžou pomoct, to je pravda. Ale nevyřeší všechno. Jsou účinnější v kombinaci s terapií, která vám pomůže naučit se s ADHD a ADD žít. Je to jako srovnat se s novým operačním systémem na mobilu – chvíli trvá, než se v tom zorientujete.
To bylo jen 8 mýtů o ADHD a ADD. Setkali jste se i s jinými?