Občas se v životě zatouláme do slepé uličky. Hledáme směr, potřebujeme radu nebo jen někoho, kdo nás vyslechne. A právě tehdy se může zdát psychoterapie jako to správné řešení. Jenže co když se stane, že ten, kdo by nám měl pomoct, prostě „neklikne“? Co když máme pocit, že mluvíme do zdi, nebo že se s terapeutem prostě neshodneme?
Co když mi terapeut ‚nesedne‘? Je v pořádku hledat dál
V první řadě – ulevte si. Ten pocit, že něco není v pořádku, je naprosto validní. Psychoterapie je hodně o vztahu mezi terapeutem a klientem. Je to taková spolupráce, a pokud se jeden z partnerů necítí komfortně, těžko to bude fungovat.
Proč to tak je?
Může to být spousta důvodů. Možná vám nesedí terapeutův přístup, jeho styl práce. Možná se neshodnete v názorech na některé věci. Možná cítíte, že vás terapeut dostatečně nechápe. Anebo je to prostě jen „chemie“. Někdy se s někým prostě neshodnete, i když je to odborník ve svém oboru.
Co s tím?
Nejdřív se zkuste zamyslet, jestli to nejde vyřešit. Zkuste si s terapeutem promluvit. Otevřeně mu řekněte, co vás trápí. Možná, že se to dá vyjasnit, upravit. Komunikace je základ. Ale pokud to nepomůže a ten pocit nesouladu přetrvává, nebojte se hledat dál.
Je to jako s hledáním parťáka do života. Taky neberete prvního, kdo se vám připlete do cesty, že ne? Terapie je investice do vašeho duševního zdraví, a vy si zasloužíte někoho, s kým vám bude dobře.
Nebojte se zkoušet různé terapeuty, různé směry. Každý terapeut je jiný, má jiný přístup, jiné zaměření. Důležité je najít toho, kdo vám sedne, s kým se budete cítit bezpečně a komu budete moci věřit. A pamatujte, není to vaše chyba, pokud se to nepovede na první dobrou.