Tak jo, lidi, pojďme se na to podívat. Psychologie, to není jenom o Freudovi a jeho gauči, víte? To je celá hromada směrů a myšlenek, který se v tom 20. století pěkně rozjely a ovlivnily, jak se dneska na lidskou mysl koukáme. A že jich bylo! Některý zní úplně šíleně, jiný zas dává smysl na první dobrou. No, udělejte si názor sami.
Behaviorismus: Všechno je učení
Paměť je krátká, ale něco jste o tom slyšeli, viďte? Pavlov a jeho psi, Skinner a jeho krysy… Prostě, behavioristi tvrdili, že jsme jenom takový prázdný tabule, do který se vpisuje zkušenost. Žádný vrozený predispozice, žádný vnitřní prožívání, jenom reakce na podněty. Jo, zní to dost mechanicky, ale zase – díky nim víme, jak funguje odměňování a trestání. A upřímně, kdo z nás občas nepoužívá „cukr a bič“?
Hlavní myšlenky behaviorismu:
- Učení skrze podmiňování
- Důraz na pozorovatelné chování
- Odmítání introspekce
Psychoanalýza: Hluboko do nevědomí
No jo, Freud. Ten se nedá vynechat. I když si z něj dělají legraci v každým druhým filmu, jeho myšlenky o nevědomí, potlačených touhách a oidipovským komplexu ovlivnily celou kulturu. Ať už s ním souhlasíte nebo ne, otevřel dveře k zkoumání toho, co se děje pod povrchem.
Základní koncepty psychoanalýzy:
- Nevědomí jako hybná síla chování
- Význam dětství pro formování osobnosti
- Obranné mechanismy
Humanistická psychologie: Síla pozitivního myšlení
Protipól k těm, co viděli v člověku jen zvíře nebo neurotickou trosku. Humanisti jako Maslow a Rogers řekli: „Hele, lidi mají potenciál se rozvíjet a být šťastný! Potřebujou jenom vhodný podmínky.“ Žádný potlačování, žádný tresty, jenom podpora a akceptace. A jo, zní to možná trochu moc idealisticky, ale zase – kdo by nechtěl, aby se na něj někdo díval jako na někoho, kdo má v sobě to nejlepší?
Klíčové principy humanistické psychologie:
- Důraz na osobní růst a seberealizaci
- Víra v lidskou dobrotu a potenciál
- Důležitost bezpodmínečného přijetí
Kognitivní psychologie: Mozek jako počítač
A nakonec něco pro ty, co mají rádi logiku a procesy. Kognitivisti se zaměřili na to, jak zpracováváme informace – jak vnímáme, jak si pamatujeme, jak myslíme. A přišli na to, že náš mozek funguje tak trochu jako počítač. I když teda, s tím rozdílem, že občas se zasekne, zapomene heslo a začne si vymýšlet blbosti. Ale jinak jo, docela to sedí.
Zkoumání kognitivních procesů:
- Vnímání
- Paměť
- Myšlení a řešení problémů
Takže vidíte, psychologie 20. století je pěkně pestrá skládačka. Každý směr přidal něco do mozaiky a díky nim máme dneska komplexnější pohled na to, co se děje v našich hlavách. A jestli vás to zaujalo, tak to je jedině dobře. Protože poznávat sám sebe, to je celoživotní dobrodružství.