Svět se zrychluje, mění a zdá se, že i my se měníme s ním. Nebo spíš, mění se to, jak vnímáme sami sebe a svoje okolí. Slyšíme čím dál častěji o úzkostech, vyhoření a… no, prostě o depresi. Ale proč je jí najednou všude tolik? Není to jenom tím, že o ní víc mluvíme?
Deprese v moderní době: Proč je jí kolem nás tolik?
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je deprese definována jako duševní porucha, která se projevuje trvalým smutkem, ztrátou zájmu o aktivity, které nám dřív dělaly radost, a celkovým nedostatkem motivace. A ruku na srdce, kdo z nás se občas necítí tak trochu… mimo?
Otevřená náruč povědomí
Dřív bylo téma psychického zdraví tak trochu tabu. Říct, že se necítíte dobře, že potřebujete pomoc, to chtělo odvahu. Dneska je to naštěstí jinak. O duševním zdraví se mluví víc, jsme si vědomi toho, že i „hlava“ potřebuje péči. Ale je to opravdu tak pozitivní? Zvyšující se povědomí může paradoxně vést k tomu, že vidíme depresi tam, kde dřív nic nebylo. Nebo jen nebyla pojmenovaná. „Jo, to je asi deprese,“ řekneme si, i když jsme jen unavení z náročného týdne. A jak se říká, stokrát opakovaná lež se stává pravdou, že jo?
Když média malují obrázky
Média mají obrovskou moc. Dřív se o depresi mluvilo opatrně, dneska ji vidíme v seriálech, filmech, knihách. A to je dobře! Ale i tady platí, že všeho s mírou. Jak se říká, co je moc, to je moc. Média sice pomáhají bourat stigma, ale taky můžou zkreslovat realitu. Vidíme idealizované obrázky, „cool“ deprese, a zapomínáme na tu reálnou bolest, která se skrývá za diagnózou.
Stigma, starý známý
I když jsme udělali obrovský pokrok, stigma kolem duševních nemocí pořád existuje. Bojíme se, co řeknou ostatní, bojíme se, že budeme odsouzeni. A tak mlčíme. Ale mlčení není řešení. Jak se říká, mlčení je souhlas. Musíme dál pracovat na tom, aby lidé cítili, že se můžou svěřit, že se můžou obrátit o pomoc. Bez obav.
Stres jako tichý zabiják
Žijeme v době neustálého stresu. Práce, rodina, sociální sítě… všechno na nás valí a my se snažíme držet krok. Ale jak se říká, i struna se jednou přetrhne. Stres je prokazatelně spojený s depresí. Vyčerpává nás, oslabuje, a tím otevírá dveře temnotě.
Social Media, the modern day panopticon
Ach, ty sociální sítě! Jeden by řekl, že nás spojují, ale ve skutečnosti nás spíš rozdělují. Vidíme jen to nejlepší z životů ostatních a srovnáváme se. A srovnávání je zabiják radosti. Jak se říká, tráva je vždycky zelenější u sousedů. Na Instagramu vidíme jen upravené fotky, dokonalé dovolené, šťastné rodiny. Zapomínáme, že za tím vším se často skrývá realita, která není tak růžová.
Ne nadarmo se říká, že kyberšikana je metlou moderní doby. V anonymitě internetu se lidé chovají hůř než v reálném životě. Hnusné komentáře, urážky, pomluvy… to všechno se dostává pod kůži a může mít fatální následky. Je to jakoby vás někdo neustále kopal do zadku, jen to nevidíte a nevíte kdo to je, jak se říká.
Je to složitý mix faktorů, že? Ale nejdůležitější je, abychom si uvědomili, že deprese není ostuda. Je to nemoc, která se dá léčit. A čím dřív vyhledáme pomoc, tím líp. Jak se říká, pozdě bycha honit. Takže, buďme k sobě laskaví, mluvme o tom, co nás trápí, a nebojme se říct si o pomoc. Protože, jak se říká, ve dvou se to lépe táhne. A i když se ti zdá, že jsi v tom sám, věř mi, nejsi.