Vzpomínáte si na dětství? Na ty momenty, kdy se svět zdál být plný dobrodružství a jistoty, protože jste věděli, že se máte kam vrátit? A co ty chvíle, kdy se něco zdálo být… jinak? Kdy pocit bezpečí nebyl tak úplně hmatatelný? Lidská paměť je zvláštní věc, občas si vybavíme detaily, které by nám jindy unikly, a naopak zapomeneme na to, co se zdálo být důležité. Ale jedno je jisté: dětství nás formuje. A někdy, aniž bychom si to uvědomovali, nás formuje víc, než bychom chtěli.
Dezinhibovaná příchylnost v dětství
Téma, které možná zní složitě, ale ve skutečnosti se týká něčeho, co se dotýká mnoha z nás. Dezinhibovaná příchylnost. Co to vlastně znamená? Představte si dítě, které se bez rozdílu vrhá do náruče každému, kdo se na něj usměje. Dítě, které nedokáže rozlišit mezi blízkou osobou a cizincem. Ne, nemusí to nutně znamenat, že se mu doma děje něco špatného. Může to být důsledek různých okolností, situací, které ovlivnily jeho vnímání světa a vztahů.
Příčiny, které možná znáte
Institucionální péče: Víte, jak se říká, že co je psáno, to je dáno? Tak tady to neplatí. I když se v ústavech snaží, individuální péče je nenahraditelná. Absence stálé a důvěryhodné postavy může vést k tomu, že dítě se naučí navazovat povrchní vztahy, aby uspokojilo svou potřebu blízkosti.
Zanedbávání: Ne vždy jde o fyzické zanedbávání. Emoční chlad, nedostatek pozornosti a odezvy na potřeby dítěte, to vše může vést k pocitu nejistoty a k potřebě hledat přijetí kdekoli.
Střídání pečovatelů: Představte si, že vám neustále mizí lidé, na které jste si zvykli. Dítě si pak podvědomě říká: „Nemá cenu se k nikomu připoutávat, stejně zase odejde.“ A tak se naučí vytvářet vztahy bez hlubšího citového pouta.
Důsledky, které se možná projeví
Jak se takové dětství promítne do dospělosti? Možná se vám to bude zdát vzdálené, ale i drobné náznaky v chování mohou být vodítkem.
Problémy ve vztazích: Neschopnost vytvořit hluboké a trvalé pouto, strach z odmítnutí, potřeba neustálého ujišťování… To vše může komplikovat partnerské vztahy.
Impulzivita: Snaha uspokojit okamžité potřeby bez ohledu na následky. Hledání rychlého uspokojení, které ale nepřináší dlouhodobé štěstí.
Nízké sebevědomí: Pocit, že si nezasloužíte lásku a pozornost, vede k podceňování vlastních schopností a hodnoty.
Co s tím? Cesta k uzdravení
Nezoufejte. To, co se stalo v dětství, nemusí nutně definovat váš budoucí život. Existují způsoby, jak se s tím vypořádat a žít plnohodnotný život.
Terapie: Odborná pomoc je v takových případech klíčová. Terapeut vám pomůže zpracovat minulost, pochopit své chování a naučit se zdravým vzorcům vztahů.
Sebepoznání: Snažte se porozumět sami sobě, svým emocím a potřebám. Meditace, mindfulness, psaní deníku – to vše vám může pomoci.
Sebeláska: Naučte se mít rádi sami sebe, i se svými chybami a nedostatky. Uvědomte si svou hodnotu a dopřejte si péči a laskavost, kterou si zasloužíte.
Život je cesta. A někdy je ta cesta klikatá a plná překážek. Ale s trochou snahy a podpory se dá dojít do cíle. A tím cílem je spokojený a naplněný život. Nezapomeňte na to.