Život, co si budeme povídat, občas připomíná jízdu na horské dráze. Nahoru, dolů, a kolikrát člověk neví, kde mu hlava stojí. Všichni se snažíme nějak fungovat, zvládat práci, vztahy, rodinu… a mezi tím se občas zahlédneme v zrcadle a říkáme si: „Sakra, jsem vůbec dospělej?“
Dospělost na houpačce? 6 varovných signálů, že jste (možná) stále dítětem v dospělém těle
Už se vám stalo, že jste u někoho kroutili hlavou nad jeho chováním? Že jste si říkali, jak tohle může dospělý člověk dělat? No, možná se teď podíváme sami sobě pod kůži. Neberte to jako kritiku, spíš jako takový popostrčení k zamyšlení. Protože, ruku na srdce, kdo z nás je stoprocentně dospělej ve všem?
1. Stres? To je moje smrt! (Nezvládáte tlak)
Za normálních okolností pohoda, ale jakmile se objeví problém, začnete panikařit a hledat viníka? V práci to může vypadat tak, že jste nespolehliví a těžko se s vámi spolupracuje. Místo aby jste se k chybě postavili čelem, radši se budete vymlouvat a hrát mrtvého brouka. Známá situace, že?
2. Pohodlí nade vše (Boříte se v komfortní zóně)
Zkoušet nový věci? Jít do neznáma? Děsivá představa! Raději se držíte osvědčených postupů a nemáte chuť se posouvat dál. V komfortní zóně je sice fajn si odpočinout, ale dlouhodobé setrvávání v ní brání v rozvoji a vede k pocitu stagnace. A to nechceme, ne?
3. Zmizím, než bude zle! (Jste mistři v ghostingu)
Konfrontace? Raději se vypaříte. Obtížné rozhovory vás vyčerpávají a vyhýbáte se odpovědnosti ve všech oblastech života. Ať už jde o vztahy, práci nebo finanční závazky. Co je jistý, to je jistý, a co je nejistý, to zmizí. Klasika.
4. Já, jenom já a zase já! (Narcistní rysy)
Když se něco nedaří, hned urážíte ostatní? Myslíte si, že jste víc než ostatní? Možná máte sklony k narcismu. Pravdu si upravujete podle toho, jak se vám to hodí, a při sebemenším náznaku neúspěchu se vracíte do dětského stavu. Každý občas potřebuje pofoukat bolístku, ale všeho s mírou.
5. Ukážu vám, kdo tady velí! (Máte potřebu ponižovat ostatní)
Cítíte se silní, když můžete komandovat ostatní? Možná jen maskujete svou nejistotu. Tím, že ponižujete a shazujete ostatní, se snažíte posílit své ego. Ale pod tou tvrdou skořápkou se skrývá křehká dušička, která touží po uznání. Pozor na to!
6. Svět je černobílý! (Vidíte svět v extrémech)
Buď jsi kamarád, nebo nepřítel. Buď je něco dobré, nebo špatné. S dospíváním bychom měli vnímat svět komplexněji. Pokud jste přecitlivělí na kritiku a vidíte všechno v černých barvách, možná je čas zapracovat na svém vnímání reality. Nikdo není dokonalý a každý má právo na chybu.
Tak co, našli jste se v některém z bodů? Nezoufejte! Každý se může změnit, pokud chce. Cesta k dospělosti je dlouhá a náročná, ale stojí za to. A pokud vám v tom brání traumata z dětství, nebojte se vyhledat pomoc odborníka. Nikdy není pozdě začít pracovat na sobě.