Duše v nesnázích: 5 zásadních věcí, které byste měli vědět o duševním zdraví

Asi už jste ten termín slyšeli. „Duševní onemocnění“. Možná se to týká vás, možná někoho z vašich blízkých. Bohužel, tahle oblast je pekelně složitá a furt ji obestírá takové to divné stigma. Proto jsme se do toho dneska ponořili – abychom o tom mluvili víc otevřeně a zbořili ty staré mýty.

Duše v nesnázích: 5 zásadních věcí, které byste měli vědět o duševním zdraví

Když řekneme „duševní onemocnění“, nemyslíme tím jednu konkrétní diagnózu. Je to široká škála potíží, které se projevují různě u každého. Někdo se potýká s mírnou formou, jiný má hned několik vážných diagnóz. Zkrátka, každý to má jinak. Ale pojďme si říct o těch nejčastějších:

Co si vlastně představit pod pojmem duševní onemocnění?

Deprese: To je takový všeobecný termín, který zahrnuje spoustu věcí. Nejčastěji se mluví o velké depresivní poruše, ale patří sem i perzistentní depresivní porucha nebo třeba sezónní afektivní porucha. Charakterizuje ji hlavně ztráta motivace, beznaděj a neschopnost prožívat radost.

Úzkost: Opět – široký pojem. Může to být generalizovaná úzkostná porucha, sociální fobie, různé fobie nebo panické poruchy. Typické jsou intenzivní pocity strachu, neklidu a takové to tušení, že se něco strašného stane.

Posttraumatická stresová porucha (PTSD): Ta se může rozvinout po nějaké traumatické události. Lidé s PTSD často prožívají vtíravé myšlenky, noční můry a flashbacky spojené s tou traumatickou událostí.

Bipolární porucha: Tady se střídají období deprese s mániemi. Deprese je podobná té klasické, ale mánie se projevuje jako neklid, přehnané sebevědomí a celkově taková extrémní rozjařenost. Existují dva typy – bipolární porucha I, kde jsou ty mánie silnější, a bipolární porucha II, kde jsou mírnější a říká se jim hypománie.

Porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD): Problémy s koncentrací, impulzivita a potíže s rozhodováním. Může to ovlivnit školu, práci a vlastně celý život.

Závislost na návykových látkách: Závislost na drogách nebo alkoholu. Když člověk nemá přístup k té látce, prožívá silné abstinenční příznaky, které můžou být v některých případech i život ohrožující.

Schizofrenie: Tahle porucha ovlivňuje vnímání, myšlení a chování. Často se projevuje psychotickými příznaky, jako jsou bludy, halucinace a takové to „plošné“ emocionální vyjádření. Lidé se schizofrenií můžou mít zvláštní přesvědčení, divné chování a potíže s koncentrací.

Obecně řečeno, duševní onemocnění je jakákoliv porucha, která ovlivňuje náladu, myšlení, fungování a chování. Může se vyvinout z mnoha důvodů – od genetiky až po vliv prostředí – a může se objevit v jakémkoliv věku. A teď to nejdůležitější:

1. Není to žádná osobní slabost

Duševní onemocnění je nemoc jako každá jiná. Stejně jako fyzické nemoci se dají diagnostikovat na základě různých abnormalit, i u duševních onemocnění se dají najít abnormality ve fyziologii mozku. Lidé s duševními onemocněními často mají strukturální změny v mozkové chemii. Někdy to má kořeny v genetice – člověk zdědí predispozici k depresi stejně jako třeba k Crohnově chorobě. Není to o tom, že by byl člověk slabý. Může se to stát komukoliv a v jakémkoliv věku – dětem, teenagerům, mladým dospělým, ale i lidem ve středním věku nebo seniorům.

I když se člověk s duševním onemocněním může cítit osaměle, důležité je vědět, že v tom není sám. Statistika říká, že zhruba 1 z 5 lidí se s nějakou duševní potíží potýká a až polovina populace s ní má zkušenost alespoň jednou za život. A zhruba 1 z 25 Američanů se potýká s vážným duševním onemocněním. Každý to prožívá jinak, ale jsou tu lidé, kteří mají podobné zkušenosti. A dá se s tím něco dělat. Dá se léčit a dá se žít šťastný život.

2. Každého to zasáhne jinak

Duševní zdraví není žádná uniforma, která padne všem. Existuje spousta diagnóz a každá se projevuje u každého člověka jinak. Může se stát, že se budete trápit s něčím jiným než někdo, kdo má stejnou diagnózu. Každý má jiné zázemí, jiný pohled na svět, takže ani dopad duševního onemocnění nebude stejný. A platí to i pro léčbu. Někdo potřebuje jinou terapii, jiné léky a jiné změny v životním stylu než někdo jiný – i když mají stejnou diagnózu. Proto je důležité vyhledat odborníka, který vám stanoví správnou diagnózu a najde ten nejlepší způsob, jak se uzdravit.

Je fakt škoda, že se duševní zdraví tak moc stigmatizuje. Ale díky vzdělávání můžeme získat přesnější představu o tom, co duševní onemocnění vlastně jsou. Potýkat se s duševními problémy je strašně náročné. Proto je vždycky dobrý nápad vyhledat odbornou pomoc a vydat se na cestu k uzdravení. Co si o tom myslíte vy? Co bychom o duševním zdraví ještě měli vědět? Podělte se s námi v komentářích!

Diskuze