Už jste se někdy zamysleli nad tím, jak křehké je vlastně dětské srdce? Jak snadno se v něm může usadit strach, úzkost, která se pak táhne jako červená nit celým životem? Někdy si to ani neuvědomíme, ale spousta věcí, které nás trápí dnes, má kořeny v dětství. A právě na ty kořeny se dnes podíváme.
Emoční poruchy se začátkem specifickým pro dětství: Úzkost, fobie
Možná si teď říkáte: „Úzkost u dětí? Vždyť ty mají být bezstarostné!“ Jenže realita je bohužel jiná. I děti prožívají silné emoce, a když se s nimi neumí správně vyrovnat, může to vést k problémům. A ty problémy se pak projeví různě – úzkostí, fobiemi, separací… znáte to, klasika.
Co jsou emoční poruchy v dětství?
Zjednodušeně řečeno, jde o situace, kdy se dítě potýká s nadměrným strachem, úzkostí nebo smutkem, které ovlivňují jeho každodenní život. Nejde jen o občasný strach z pavouka nebo smutek z rozbité hračky. Je to něco hlubšího, co dítě paralyzuje a brání mu normálně fungovat. Jako když se vám z ničeho nic zatmělo před očima a nemůžete dýchat.
Proč se to děje?
Těch důvodů je spousta. Genetika hraje roli, prostředí ve kterém dítě vyrůstá, stresové situace… je to jako když se sejde hodně ingrediencí najednou a upeče se z toho pořádný problém. Třeba i jen to, že se rodiče moc hádají, nebo když se přestěhujete a malý se najednou musí adaptovat na nové prostředí. To je pro dětskou psychiku fakt náročný.
Jak se to projevuje?
Tady je to hodně individuální. Někdo se začne bát chodit do školy, jiný má noční můry, další se uzavře do sebe a přestane komunikovat. Děti mají plno způsobů, jak dát najevo, že se necítí dobře. Je důležité si všímat změn v chování a nepodceňovat je. Zkrátka, všímejte si i malých signálů, ono i ticho občas křičí.
Co s tím můžeme dělat?
Nejlepší je vyhledat odbornou pomoc. Psycholog nebo psychoterapeut dokáže dítěti i vám poradit, jak se s těmito problémy vyrovnat. Důležité je nebát se říct si o pomoc. Není to žádná ostuda, spíš projev zodpovědnosti. A pamatujte, i malá pomoc dokáže divy. Stačí se nebát a jít do toho po hlavě.