Život je plný paradoxů, co říkáte? Jeden den se cítíte na vrcholu světa, plní energie a chuti do života, a druhý den byste nejraději zalezli pod peřinu a nevystrčili ani nos. Ale co když je to všechno tak trochu „naprogramované“? Co když v nás neustále probíhá tanec dvou protichůdných sil?
Eros a Thanatos: Freudův pohled na tanec života a smrti v nás
Sigmund Freud, tenhle pán, co uměl (někdy možná až moc) analyzovat lidskou duši, přišel s konceptem dvou základních pudů, které nás pohánějí: Eros a Thanatos. Zní to jako z řecké mytologie, že? A vlastně to tak trochu i je. Eros, bůh lásky a života, a Thanatos, bůh smrti. Ale co to znamená v praxi?
Eros: Život je (i) o potěšení
Eros, pud života, nás žene za tím, co nás udržuje naživu. Hlad, žízeň, potřeba spánku… To všechno jsou projevy Erota v akci. Ale Freud šel ještě dál. Tvrdil, že i obyčejné radosti, jako je třeba čtení knížky nebo běhání v parku, jsou projevem našeho „sexuálního pudu“. Ne, nebojte, nemluví o ničem perverzním! Freud chápal sexualitu široce – jako touhu po potěšení a uspokojení.
Tohle všechno pohání libido, taková nevyčerpatelná studnice energie. A když se nám podaří najít něco, co nás opravdu naplňuje, tu energii do toho vložíme. Freud tomu říkal „kathexe“. Zkrátka, něco nás chytne a my se toho držíme – ať už je to partner, koníček nebo třeba i práce.
Thanatos: Touha po klidu?
A co Thanatos, ten temný bůh smrti? Freud tvrdil, že v nás existuje i pud smrti, nevědomá touha vrátit se do anorganického stavu. Trochu morbidní, že? Ale neznamená to, že se všichni potají chceme zabít. Spíš jde o to, že v nás existuje i touha po klidu, po uvolnění napětí.
Thanatos se navíc projevuje i agresí. To je ten pocit, když máte chuť něco rozbít, někoho seřvat nebo se s někým poprat. Zkrátka, destruktivní tendence, které se snažíme držet na uzdě. Ale občas se prostě „urvou ze řetězu“.
Tak co, co si o tom myslíte? Je v tom Freudově teorii něco pravdy? Máme v sobě opravdu tyhle dvě protichůdné síly? A dá se s nimi nějak pracovat? Napište mi, budu se těšit na vaše názory!
Použitá literatura: