Když se řekne terapie, většině se vybaví pohovka a seriózní pán s bradkou. Ale co když existuje víc cest, jak se dobrat k duševní pohodě? A co když ta vaše leží úplně jinde než v ordinaci klasického psychologa?
Existují alternativní terapeutické metody a jak k nim přistupovat?
Sami dobře víme, že život umí být pěkná divočina. Někdy se nám daří kličkovat mezi překážkami s grácií, jindy zakopneme a potřebujeme pomocnou ruku. A právě tady se otevírá prostor pro alternativní terapie. Nemusí to být náhrada, ale třeba jen zajímavý doplněk k tradiční psychologii. Protože, ruku na srdce, někdy je potřeba zkusit něco „jinak“, než jen povídání si o problémech.
Co se skrývá pod pojmem „alternativní terapie“?
Do téhle škatulky se vejde ledacos. Od arteterapie, přes muzikoterapii, až po terapii tancem nebo třeba i zvířaty. Zkrátka cokoliv, co využívá kreativitu, smysly nebo kontakt s přírodou, aby nám pomohlo zpracovat emoce, uvolnit napětí a najít vnitřní rovnováhu. Každému sedí něco jiného, to je jasné. Někdo potřebuje vyjádřit to, co nedokáže slovy, skrz malování, jiný se uvolní při hlazení psa. A o tom to je – najít to „své“.
Jak se v tom vyznat a vybrat tu správnou?
Nejdůležitější je intuice. Zkuste si o různých terapiích něco přečíst, zjistit, jak fungují, a poslouchejte, co vám říká vnitřní hlas. Cítíte zvědavost? Láká vás to? Nebojte se zkoušet a experimentovat. Důležité je také ověřit si kvalifikaci terapeuta. Přece jen, chcete být v dobrých rukou. Ptejte se na vzdělání, zkušenosti a certifikace. A hlavně, nebojte se ptát na všechno, co vás zajímá. Je to vaše zdraví a vaše pohoda, máte právo vědět, do čeho jdete.
Kdy je na místě vyhledat raději klasického terapeuta?
Alternativní terapie můžou být skvělý doplněk, ale v některých případech je lepší se obrátit na klasického psychologa nebo psychiatra. Pokud se potýkáte s vážnými psychickými problémy, jako jsou deprese, úzkosti nebo poruchy příjmu potravy, je odborná pomoc nezbytná. Alternativní metody v takových případech mohou být spíš podpůrné, než hlavní léčba. Vždy je dobré se poradit s lékařem a zvážit všechny možnosti.
A pamatujte, cesta k duševnímu zdraví je individuální a někdy i trnitá. Nebojte se hledat, zkoušet a hlavně – být k sobě laskaví. Protože, jak se říká, „kdo hledá, najde“. A třeba i tu správnou terapii pro vás.