Páni, už jste slyšeli o Heinzi Hartmannovi? Já teda donedávna ne, ale narazila jsem na něj při brouzdání netem a musím říct, že mě ten chlapík fakt zaujal. Otec ego psychologie, to zní dost hustě, ne? Ale nebojte, nebudeme se tady bavit o nějakých složitých teoriích. Spíš se podíváme na to, jak nám jeho myšlenky můžou pomoct líp se zorientovat v tom našem bláznivým světě.
Heinz Hartmann: Kdo to byl a proč by nás to mělo zajímat?
Hartmann, rodák z Vídně, žil v dost turbulentní době. Rakousko-Uhersko se rozpadalo, války zmítaly Evropou, a on se snažil pochopit, jak se s tím lidi vyrovnávají. Freud se zaměřoval na nevědomí a pudy, ale Hartmann se podíval na věc trochu jinak. Řekl, že ego (to naše já) není jen polem bojiště mezi pudy a svědomím, ale má i svoje vlastní „autonomní“ funkce. Co to znamená? Že umíme myslet, vnímat a jednat i bez toho, aby nás k tomu dohnal nějaký vnitřní konflikt. Docela uklidňující, co říkáte?
Adaptace: Klíč k přežití (a k radosti ze života?)
Hartmann kladl velký důraz na adaptaci, tedy na schopnost přizpůsobit se změnám a nárokům okolí. No jo, ale jak to udělat, když se všechno kolem hroutí a člověk neví, kam dřív skočit? Podle Hartmanna je důležité si uvědomit, že adaptace není jen o tom, že se pasivně podřídíme. Můžeme se aktivně snažit měnit věci k lepšímu, a to nejen vně, ale i uvnitř sebe. Jo, a taky je fajn si občas říct, že „tohle prostě nemůžu ovlivnit“ a nechat to plavat. Ušetří to spoustu energie, věřte mi.
Jak Hartmannovy myšlenky aplikovat v praxi?
Žádný učený z nebe nespadl, že? Takže než se staneme mistry v adaptaci, budeme se občas plácat. Ale zkusme se zamyslet nad tím, jak se vlastně chováme v různých situacích. Snažíme se řešit problémy konstruktivně, nebo spíš reagujeme impulzivně? Umíme si říct o pomoc, když jsme v koncích? A co naše sebekritika, není až moc ostrá? Možná zjistíme, že máme spoustu rezerv a že se můžeme naučit líp se sebou pracovat. A to je přece skvělý, ne?
Realita: Náš kamarád, nebo nepřítel?
Hartmann mluvil o „testování reality“. Co to znamená? Zjednodušeně řečeno, jde o schopnost rozlišovat mezi tím, co je skutečné a co je jen v naší hlavě. Jo, občas máme tendenci si věci idealizovat, nebo naopak vidět všechno černě. Ale realita je obvykle někde mezi tím. Zkusme se na ni podívat bez zbytečných emocí a soudů. A možná zjistíme, že není tak hrozná, jak jsme si mysleli. A když už nic, tak si aspoň ušetříme pár vrásek.
Tak co, zaujal vás Heinz Hartmann? Já myslím, že stojí za to se nad jeho myšlenkami zamyslet. Možná nám pomůžou líp se zorientovat v tom našem životním blázinci a najít v něm i nějakou tu radost.