Už jste někdy přemýšleli, proč se někteří lidé chovají tak, jak se chovají k lidem jiné barvy pleti nebo národnosti? Někdy to vypadá, jako by se to v nich zkrátka „narodilo“. Ale co když je to složitější? Co když se za tím skrývají skryté motivace a procesy, které si ani neuvědomujeme?
Jak porozumět rasovým a etnickým předsudkům? Psychologie odhaluje skryté motivace
Po přečtení o vztahu mezi vlastenectvím a postojem k imigraci je jasné, že je více lidí, které zajímá, jak můžeme lépe porozumět psychologii rasových/etnických předsudků. Pojďme se ponořit do fascinujícího světa psychologie a odhalit, co se skrývá pod povrchem rasových a etnických předsudků. Oslovili jsme expertku, která nám s tím pomůže. Cynthia Willis-Esqueda, profesorka psychologie na University of Nebraska, Lincoln, zasvětila svou kariéru zkoumání právě těchto jevů.
Proč se vůbec zabývat rasou a etnicitou?
Možná si říkáte, proč je to téma tak důležité. Dr. Esqueda to vysvětluje jednoduše: „Je třeba si uvědomit, že rasové a etnické složení Spojených států v nadcházejících desetiletích nebude mít většinu.“ Jinými slovy, svět se stává pestřejším a my musíme pochopit, jak s touto rozmanitostí pracovat. Je to jako učit se nový jazyk – pokud chceme s někým mluvit, musíme se naučit jeho řeč.
Psychologie jako klíč k pochopení
Jak se tedy Dr. Esqueda k psychologii dostala? Původně ji zajímala historie a sociologie. Ale po úvodním kurzu psychologie ji uchvátil důraz na příčinu a následek při pochopení lidského chování. „Myslím si, že je nezbytné bavit se o kauzálních vysvětleních lidského chování s důrazem na sociální kontext,“ říká. A má pravdu. Psychologie nám dává nástroje k tomu, abychom nahlédli hluboko do lidské mysli a pochopili, co formuje naše postoje a chování.
Etnicita jako nedílná součást psychologie
Dr. Esqueda je profesorkou psychologie a zároveň i etnických studií. Jak tohle spojení ovlivňuje její práci? „Nedokážu si představit provádět výzkum v psychologii bez znalosti etnického a rasového chápání chování,“ vysvětluje. A to dává smysl. Etnicita a rasa jsou propletené s našimi životy a ovlivňují naše myšlení, pocity a chování. Je to jako když malujete obraz – nemůžete pochopit celkový dojem, pokud nevidíte všechny barvy.
Jak se projevují rasové předsudky? Mikroagrese jako drobná zranění
Určitě jste už slyšeli o rasové diskriminaci. Ale co takzvané mikroagrese? Jsou to ty drobné, nenápadné rasistické chování, které se odehrávají v každodenním životě. Dr. Esqueda je popisuje jako „jemné, negativní rasové chování, které signalizuje pohrdání, předsudky a nevědomost.“ A i když se zdají být malé, mohou mít velký dopad. Je to jako kapka, která denně padá na kámen – časem ho prorazí.
Mikroagrese mohou vést ke zvýšené ostražitosti, stresu a dokonce i ke zdravotním problémům. Je to jako neustálý boj, který člověk musí vést, aby se ubránil proti těmto drobným útokům. A to se samozřejmě odráží na jeho psychickém i fyzickém zdraví.
Politika a imigrace: Když slova zraňují
V dnešní době jsme svědky nárůstu protiimigrační rétoriky. Jak to ovlivňuje lidi? Dr. Esqueda a její studenti zkoumají, jak imigrace ovlivňuje vnímání sebe sama u imigrantů a také důvody negativních postojů k imigraci. Zjistili, že v rámci akulturačního procesu (adaptace na novou kulturu) začínají imigranti hanět svou vlastní etnickou skupinu. „To může signalizovat nenávist k sobě samému a v této oblasti je zapotřebí dalšího výzkumu,“ říká Dr. Esqueda. Je to jako když se zrcadlo, ve kterém se vidíte, najednou zkreslí a ukazuje vám ošklivou karikaturu.
Její výzkum také ukázal, že lidé, kteří chtějí, aby Amerika zůstala taková, jaká je (tzv. „slepí vlastenci“), vnímají imigraci jako hrozbu pro zaměstnanost, kulturu a hodnoty. A to pak vede k protiimigračním postojům. Na druhou stranu, lidé, kteří chtějí, aby se Amerika rozvíjela a zlepšovala (tzv. „konstruktivní vlastenci“), mají k imigraci pozitivní vztah. Je to jako když se díváte na zahradu – vidíte v ní potenciál pro růst a krásu, místo toho, abyste se báli plevele.
Rasové předsudky v právním systému: Když spravedlnost oslepne
Dr. Esqueda se také zabývá tím, jak moderní formy rasových předsudků ovlivňují rozhodování v právním systému. Zaměřuje se především na domorodé obyvatelstvo (Americké Indiány a Mexické Američany). Její výzkum ukazuje, že i jemné formy předsudků mohou ovlivnit rozhodování o vině a dokonce i o trestu smrti. Je to jako když máte na očích brýle s barevnými sklíčky – vidíte svět zkresleně a nemůžete se rozhodovat objektivně.
Jak dál? Psychologie jako most k lepšímu porozumění
Co si Dr. Esqueda myslí o tom, jak se psychologie vyrovnává s rasovými a etnickými předsudky v dnešní politické situaci? „Psychologický výzkum nevždy vítal začlenění různorodých populací a etnických/rasových principů chování,“ říká. A dodává, že mnoho výzkumníků se necítí komfortně při začleňování etnických konceptů do svého výzkumu. Ale věří, že s tím, jak se do akademické sféry dostává více lidí jiné barvy pleti a jak roste zájem o rasové a etnické otázky, se psychologie stane rozmanitější a přesnější při popisu lidského chování. Je to jako když stavíte most – potřebujete různé materiály a odborníky, abyste ho postavili pevně a stabilně.
Nové projekty na obzoru
Dr. Esqueda a její studenti pracují na několika studiích, které zkoumají, jak rasové předsudky ovlivňují rozhodování v případech drobných přestupků, jako je přecházení ulice mimo přechod nebo parkovací lístky. A to proto, že i tyto zdánlivě nevinné přestupky mohou vést k pokutám a vězení. A lidé jiné barvy pleti žijí častěji v chudobě a nemají peníze na zaplacení pokut. Je to jako když házíte malé kameny do vody – časem se nahromadí a mohou způsobit povodeň.
Další projekt se zabývá tím, jak etnicita a rasa ovlivňují přijatelnost dětské práce. Tisíce dětí v USA (většinou mexického původu) pracují při sklizni ovoce a zeleniny, a to už od tří let. Dr. Esqueda zkoumá, jak konzervativní ideologie ovlivňuje vnímání přijatelnosti dětské práce u dětí různé rasy. Je to jako když se snažíte rozsoudit spor – musíte zvážit všechny argumenty a hledat spravedlivé řešení.
Snad nám toto malé nahlédnutí do psychologie rasových a etnických předsudků pomohlo lépe porozumět tomuto složitému tématu. A pamatujte, že každý z nás může přispět k tomu, aby byl svět spravedlivější a tolerantnější.
Děkujeme Dr. Willis-Esqueda za rozhovor!