Vzpomínáte si na školní léta? Na tu partu kluků, co si z někoho neustále utahovala? Nebo na tu „tichou vodu“, která nenápadně šířila pomluvy? Možná jste byli svědkem, možná aktérem, možná obětí. Bullying. Slovo, které se tak často skloňuje, ale jehož dopady se jaksi zapomínají, až vyrosteme.
Jizvy, které nevidíme: Bullying a jeho dlouhodobé dopady na psychiku
Televize a filmy nám často malují bullying jako takovou nepříjemnou, ale v podstatě neškodnou součást dospívání. Víte, něco jako první pusa, jen trochu míň romantické. Co se ale často vynechává, jsou ty jizvy. Ty, které nejsou vidět na první pohled. Ty, které si neseme s sebou i do dospělosti, a které ovlivňují naše vztahy, sebevědomí a celkovou pohodu.
Co je vlastně bullying?
Než se do toho ponoříme hlouběji, pojďme si ujasnit, o čem vlastně mluvíme. Protože bullying není jen o tom, že vás někdo vezme pěstní ranou přes nos. Je to mnohem komplexnější. Organizace ROGERS Behavioral Health, která se zabývá duševním zdravím, ho rozděluje do několika kategorií. A věřte mi, je to pestrá paleta nepříjemností:
- Slovní útoky: Nadávky, urážky, ponižování. Prostě slova, která bolí víc než facka.
- Sociální manipulace: Šíření pomluv, vylučování z kolektivu, prostě rafinované hry, které mají za cíl člověka izolovat.
- Fyzické násilí: Tady asi není moc co vysvětlovat. Facky, kopance, ničení majetku. Klasika, která se ale bohužel děje.
- Cyberbullying: A pak je tu moderní verze – kyberšikana. Ponižování na sociálních sítích, sdílení kompromitujících fotek, prostě hrůza, která se šíří rychlostí světla.