Máte občas pocit, že lidi na vás tak nějak… zvláštně koukají? Že jsou ve vaší přítomnosti nervózní, ošívají se? Může to být matoucí, zvlášť když víte, že nemáte žádné zlé úmysly. I když to myslíte dobře, vaše osobnost může na některé působit až příliš intenzivně. Jste si jistí, že si to jen nenamlouváte? Pojďte se podívat na 6 signálů, které prozradí, že z vás mají ostatní možná trochu strach, ale snaží se to nedat najevo.
Jste tak skvělí, až z vás mají ostatní strach? 6 signálů, které to prozradí
Oční kontakt dokáže prozradit hodně o pocitech člověka. A v některých případech i o strachu. Máte pocit, že se vám lidé vyhýbají pohledem? Nervózně se rozhlížejí, když mluvíte, nebo se najednou začnou tvářit zaneprázdněně – třídí papíry, kontrolují „důležité“ zprávy v telefonu? Pokud se to děje často, když se s nimi snažíte konverzovat, může to být znamení, že se vás trochu bojí.
2. Nezapojují se do konverzace
Vedete obvykle vy celou konverzaci? Přinášíte nápady a názory, ale ostatní se k vám moc nepřidávají? Tohle by mohlo znamenat, že jsou z vás nesví. Možná se bojí vyjádřit vlastní názor, nebo mají pocit, že se ke slovu vůbec nedostanou. Možná se bojí, že je budete kritizovat za to, co řekli, a tak raději mlčí.
3. Mluví potichu nebo pištivým hlasem
Dalším signálem může být tón jejich hlasu. Když někdo mluví potichu nebo pištivě, obvykle to znamená, že se cítí podřízeně nebo zastrašeně. Samozřejmě to neplatí pro ty, kteří tak mluví běžně. Zkuste si všimnout, jak mluví s ostatními lidmi, a porovnat to s vaší poslední konverzací. Pokud je tam rozdíl, možná vás opravdu vnímají jako autoritu, ze které mají respekt.
4. Ve všem s vámi souhlasí
Říká vám každý, že máte pravdu? Téměř ve všem? A bez ohledu na téma vám lidé obvykle neoponují? Možná se prostě bojí vaší reakce. Nesouhlasit s lidmi může být ošemetné, zvlášť když nesouhlasíme s někým, koho považujeme za silnou osobnost. Proto vám raději řeknou to, co chcete slyšet.
5. Nestojí příliš blízko
Všichni máme svůj osobní prostor. To znamená, že některé lidi si pouštíme blíž k tělu (a my se snažíme být blízko jim), ale vyhýbáme se těm, kolem kterých se necítíme dobře. Máte pocit, že se vám lidé vyhýbají? Drží si odstup v jedné místnosti, sedí na židli co nejdál od vás, nebo prostě udělají krok zpět, když se k nim přiblížíte? Pokud se to děje, může to znamenat, že se cítí nesví a snaží se udržet si odstup, aby se cítili pohodlněji.
Někdo do vás omylem vrazí a po téhle drobné nepříjemnosti hned následuje: „Panebože! Moc se omlouvám! Opravdu moc se omlouvám!“ Samozřejmě, když se stane taková malá nehoda, je slušné se omluvit. Ale rozdíl mezi normální a „zastrašenou“ omluvou může být ve způsobu, jakým je omluva podána. Vypadají velmi nervózně, s vážným výrazem v obličeji a s široce otevřenýma očima? A i když řeknete „V pohodě“, třeba třikrát, stejně se nezdají uvolnění? No, možná byste to mohli brát jako znamení, že pro ně jste příliš dominantní.
Co myslíte, mohly by tyhle signály vysvětlit, proč se lidé kolem vás chovají divně? Myslíte si, že opravdu působíte trochu zastrašujícím dojmem? I když ano, už jen to, že si to uvědomujete, vám může pomoct. Teď, když víte, jak to možná je, zkuste jim nenápadně dát najevo, že to, jak vás vnímají, není úplně to, jací doopravdy jste. Usmívejte se víc, chvalte ostatní, ptejte se jich, jak se měli. Uvidíte, že se s vámi brzy budou cítit lépe!
Zdroje: Neuvedeny.