Život se s námi občas nemazlí. Přicházejí chvíle, které nás zasáhnou tak silně, že se s tím jen těžko srovnáváme. Události, které nám změní život, donutí nás uzavřít se do sebe a opustit to, co jsme dřív milovali. Možná se cítíme ohroženě, bojíme se. Kvůli těmhle těžkým pocitům se už necítíme jako dřív a těžko se posouváme dál.
Když duše bolí: 6 pocitů, které znají ti, co přežili trauma
A víte co? To je v pořádku. Jsou to přirozené reakce. Není se za co stydět. Pokud cítíte, že potřebujete pomoc, neváhejte se obrátit na odborníka – terapeuta se zkušenostmi s traumaty. Může vám pomoct najít cestu ven a naučit se, jak se s těmito pocity konstruktivně vyrovnávat. V tomhle článku se podíváme na 6 pocitů, které znají ti, co si prošli traumatickou zkušeností.
Pocit hanby nebo viny
I když se o duševním zdraví mluví víc než dřív, pořád se najdou lidé, kteří nerozumí tomu, jak trauma působí. Někdy můžou stigmatizovat nebo zlehčovat vaši situaci, a tím ve vás vyvolat pocit hanby. Hanba a vina často lidem brání vyhledat pomoc. Ale prosím, nestyďte se. Jak už jsem říkala, trauma je přirozená reakce na šokující a těžkou událost. Je to způsob, jakým vás vaše tělo chrání. Místo hanby se zkuste zaměřit na to, za co můžete být vděční. Vím, zní to těžce, ale zkuste si uvědomit svoje silné stránky, třeba vnitřní sílu nebo schopnost se adaptovat. Možná si to ani neuvědomujete, ale tyhle vlastnosti vás nesou dál.
I když to necítíte, pořád se posouváte dopředu.
Oploštělé emoce nebo otupělost
Častým projevem traumatu je i pocit otupělosti. I když to zní negativně, i tahle reakce vás chrání – před emocionální bolestí. Mayra Mendez, psychoterapeutka, to definuje jako „mentální a emocionální proces vypínání emocí, který se projevuje jako nedostatek emocionálních reakcí“.
Je to obranný mechanismus, který blokuje veškerou schopnost cítit emoce – jak ty špatné, tak ty dobré. Můžete ztratit zájem o věci, cítit se odpojeně, ploše a mít problém se zapojit do aktivit. Důsledkem otupělosti může být i disociace. Je to další nástroj, který vaše tělo používá, aby zvládlo velký stres. Ale je to nepříjemný a izolující pocit, jako byste se dívali na život z okna. Disociativní zážitky se u každého liší. Naštěstí existují techniky, které vám můžou pomoct takové stavy zvládnout. Můžete zkusit uzemňovací techniky, vytvořit si krizový plán nebo vizualizovat. Ale pokud se disociace objevuje často, vyhledejte terapeuta.
Beznaděj ohledně budoucnosti
Bohužel, trauma s sebou často přináší i beznaděj. Důsledky těžkých chvil můžou být tíživé a změnit pohled na život. Trauma může vyvolat pocit beznaděje, strach, že život brzy skončí, nebo omezit pozitivní očekávání od budoucnosti. Tyhle myšlenky vám můžou bránit zapojit se do určitých aktivit nebo riskovat. V některých případech to může vést až k depresi.
Pokud cítíte beznaděj, neváhejte vyhledat pomoc. Promluvte si s terapeutem.
Emocionální dysregulace
Dalším problémem, se kterým se můžou lidé po traumatu potýkat, je emocionální dysregulace. Nemusí to nutně znamenat výbuchy hněvu, jak si mnozí myslí. Emocionální dysregulace je neschopnost nebo špatné zvládání emocionálních reakcí, včetně smutku, strachu a frustrace.
Během stresového období je těžké posoudit, jestli je vaše reakce adekvátní. Jak to poznat? Zhluboka se nadechněte a zhodnoťte situaci. Zní to jednoduše, ale může to být těžké. V takových chvílích nás pocity snadno pohltí. Mně pomáhá zlaté pravidlo: chovej se k ostatním tak, jak chceš, aby se oni chovali k tobě. Zkusím si představit, jak bych chtěla, aby se mnou jednal někdo, kdyby byl v mé situaci. Jaká slova bych chtěla slyšet. Je to o empatii. Když procvičujete empatii k ostatním, učíte se, jak ji projevovat i sami k sobě.
Somatizace
Podle průvodce z roku 2014 je nečekaným symptomem traumatu i somatizace. Fyzické projevy duševních onemocnění nejsou neobvyklé. Objevují se u lidí s bipolární poruchou, úzkostnými poruchami, depresí i PTSD. Fyzické symptomy se můžou lišit. Někdo má rozmazané vidění, tinnitus, bolesti.
Pokud pociťujete podobné příznaky, poraďte se s lékařem a vyhledejte odbornou pomoc. Neléčená bolest nebo fyzické potíže můžou zhoršit váš emocionální stav.
Trauma ve vás může vyvolat pocit osamělosti a strachu, ale nejste sami. Existují lidé, kteří jsou ochotní vás vyslechnout a pomoct vám růst. Nechte se jimi vést a buďte k sobě laskaví. Pokud potřebujete pomoc, obraťte se na terapeuta.