Víte, jak to někdy je? Člověk si myslí, že má všechno pod kontrolou, a pak se najednou přistihne, že sám sobě hraje takovou malou, nenápadnou hru. Jako by se mu realita tak trochu vyhýbala obloukem. Děláme to asi všichni, a často o tom ani nevíme. Naše mysl je prostě chytrá, a občas nám naservíruje takovou tu „růžovou“ verzi světa, abychom se s tím skutečným světem nemuseli hned srazit čelem.
Když se realita zdá být příliš…
Mechanismy obrany, jak se tomu odborně říká, jsou takový interní bodyguardi naší psychiky. Chrání nás před nepříjemnými myšlenkami a pocity. Někdy je použijeme vědomě, ale častěji se to děje tak nějak samo. A jaké jsou ty nejběžnější triky, které naše mysl používá?
1. Projekce: Koukám na tebe, vidím sebe
Tenhle mechanismus je docela vtipný, i když v reálném životě moc srandovní nebývá. Zkrátka si svoje vlastní pocity, myšlenky nebo motivy projektujeme na někoho jiného. Klasický příklad: Někdo podvádí a je přesvědčený, že ho podvádí i partner. Znáte to, „podle sebe soudím tebe“.
2. Racionalizace: Já to vlastně dělám správně!
Racionalizace je umění vymyslet si takové ty krásné, líbivé výmluvy, které ospravedlňují naše iracionální nebo nepřijatelné chování. Ukrást něco v supermarketu a říct si, že „jim to neublíží, mají toho dost“, je přesně ono. Zní to sice logicky, ale ve skutečnosti je to jen berlička pro naše svědomí.