Už se ti někdy stalo, že jsi se červenala až za ušima za něco, co jsi udělala? Taková ta situace, kdy by ses nejradši propadla do země a hlavně, aby tě nikdo neviděl. Jo, to známe asi všichni. Ale proč se vlastně stydíme? A co s tím můžeme dělat, aby nám tolik nekazilo den?
Když se červenáš za sebe: Proč se stydíme a jak se s tím smířit
Není to tak, že bysme se museli stydět za každou hloupost, to dá rozum. Občas prostě uděláme trapas, no a co? Ale co když se ten pocit studu vrací a vrací a nemůžeš se ho zbavit? Zkusme se na to podívat blíž.
Co je to vlastně ten self-cringe?
Říká se tomu všelijak – „self-cringe“, trapnost, rozpaky… Ale ve zkratce jde o ten pocit, když si vzpomeneš na nějakou situaci, kdy jsi se chovala „divně“ nebo „nevhodně“. Psycholožka Dr. Tara Quinn-Cirillo to popisuje jako fyzickou a emocionální reakci na trapnou situaci. Není to žádný odborný termín, ale všichni víme, o čem je řeč.
Proč se stydíme? Vždyť jsme jen lidi!
Jedna z teorií říká, že se stydíme, protože se srovnáváme s ostatními. Profesor psychologie Rowland S. Miller to nazývá „sociální evaluační model“. Zkrátka – porovnáváme se a bojíme se, že nás ostatní vidí negativně. Představ si tu scénu: Číšník ti popřeje dobrou chuť a ty mu automaticky odpovíš „tobě taky!“. No a pak se chceš zahrabat pod stůl.
Sebevědomí jako štít proti trapasům?
Je to tak! Lidé s vyšším sebevědomím se s trapasy vyrovnávají lépe. Berou je jako příležitost se poučit. Ale když máš pocit, že ti sebevědomí chybí, můžeš se v tom trapase utopit. Můžeš si to přehrávat v hlavě pořád dokola a cítit se hrozně. Naopak to funguje i tak, že trapné vzpomínky můžou tvé sebevědomí ještě víc srazit.
Perfectionismus: Když je všechno, nebo nic
Jsi perfekcionistka? Chceš, aby bylo všechno dokonalé? Tak to asi znáš ten pocit, když se něco nepovede podle tvých představ. Výzkumy ukazují, že mezi perfekcionismem a pocity trapnosti existuje spojitost. Bojíš se, že selžeš a že budeš vypadat špatně. Když nesplníš svoje vlastní vysoké nároky, cítíš se neschopně a prožíváš negativní emoce.
Jak se s tím smířit? Máme řešení!
Hele, nikdo nejsme dokonalí. A dělat chyby je normální. Místo toho, abys sis vyčítala staré trapasy, zkus se z nich poučit. A hlavně se měj ráda taková, jaká jsi. Co s tím můžeš dělat? Zkus rozvíjet „odolnost vůči studu“. Brené Brown říká, že je důležité pochopit, co stud je a jak tě ovlivňuje. A už jsi udělala první krok tím, že o tom čteš.
Zkus být k sobě laskavá. Napiš si dopis, ve kterém se pochválíš a budeš se k sobě chovat hezky. Soustřeď se na to, co máš ráda a co ti dělá radost. Používej pozitivní afirmace. A pokud se ti to nedaří zvládnout sama, neváhej vyhledat pomoc odborníka.
Není to žádná sranda se v těch trapasech utopit. Ale zkus to brát tak, že je to příležitost být k sobě víc laskavá a mít se ráda, i s těmi „nedokonalostmi“. A pamatuj si: na tobě záleží!
Takže až tě zase přepadne ten trapný pocit, zastav se a zkus se z toho poučit. Měj se ráda i s těmi svými podivnostmi. Protože víš co? Nikdo není dokonalý, a to je vlastně super!
Zdroje:
Miller, R. S. (1997). Embarrassment: Poise and peril in everyday life. Guilford Press.