Pamatuješ si ten pocit, když jsi poprvé zkoušela něco nového? Nová práce, nová škola… Ta vlna nadšení, zvědavosti. Noví lidé, dovednosti, místa. Ale pak, dřív nebo pozdějc, to přijde. Uvědomíš si, že je to pořád dokola. Stejný den za dnem. Monotónní, suchý, prázdný. Ta radost, co jsi kdysi cítila, se vytratila. A nemůžeš si pomoct, ale máš pocit, že už nic nemá smysl. Zní to povědomě, že jo? Tak pojďme se podívat na zoubek tomu, proč to tak někdy je.
Když život ztrácí smysl: 6 důvodů, proč se to děje a jak to změnit
Honíš jenom požitky
Opravdu věříš, že peníze a to, co si za ně můžeš koupit, tě udělají šťastnou? Hedonismus, ta neustálá snaha o potěšení a smyslné uspokojování, se na první pohled zdá jako dobrý nápad. Vždyť život má být přece fajn, ne? Ale pokud se pořád jenom honíš za zábavou, zanedbáváš dlouhodobé věci, které jsou pro tvoje duševní zdraví mnohem důležitější. Víš, jak se říká, všeho moc škodí. A u požitků to platí dvojnásob.
Místo toho se snaž budovat pozitivní vztahy a pracuj na sobě. To je cesta k opravdovému naplnění. Uvidíš, že pak se i ta tvá touha po potěšení promění v něco zdravějšího. Jak se říká, „Největší umění je umět se radovat z maličkostí.“ A ono to platí!
Bráníš se dělat věci, které tě děsí
Necháváš se ovládat svými emocemi? Říkají ti, co smíš a co ne?
Růst je děsivá věc – nejistota, odmítnutí, zranitelnost. Toho se spousta lidí lekne. Ale tím, že se brzdíš, nedovolíš si zjistit, kam až můžeš dojít. Ten kluk, kterého chceš pozvat na rande? Ta práce, na kterou se necítíš dost dobrá? Jdi do toho, i když máš strach. Jak se říká, „Loď je v přístavu v bezpečí, ale k tomu nebyla postavena.“
Necháváš se ovládat minulostí
Limituješ se kvůli věcem, které jsi udělala – nebo neudělala – v minulosti?
Ať už jde o neuzavřenou kapitolu, špatné zprávy nebo hrozné dětství, minulost se na tobě podepisuje. Některé myšlenky nemůžeš ovlivnit, ale když si je pořád dokola přehráváš v hlavě, má to negativní dopad. Zkus to jinak. Vnímej tu myšlenku, pozoruj ji – ale neblokuj ji. Uvědom si, že se zase objevila – ta bolest, nejistota, lítost – a i tak si odpusť. Vnímej tu myšlenku jako něco cizího, jako starou relikvii – a pak ji nech jít. Vždyť už jsi jiná, vyspělejší. Jak se říká, „Co bylo, bylo.“ A ty se musíš dívat dopředu.
Máš pocit, že ti život něco dluží
Říkali ti jako malé, že z tebe něco bude?
Jako malé jsi si možná myslela, že když si něco budeš moc přát, tak se to splní. Že si jídlo samo objeví na stole, když si to budeš přát. Ale to už je dávno pryč. Nebo ne? Pokud jsi si naprosto jistá, že se svému idolu líbíš, i když to nijak neprojevuje, jenom si koleduješ o zklamání. Místo abys upírala svůj zrak na budoucí úspěchy, neboj se selhání. Buď vděčná za to, co máš. Jen tak bude tvůj život smysluplný. Jak se říká, „Vděčnost je matka ctností.“
Snažíš se ovládat to, co nemůžeš
Pořád se trápíš tím, co si druzí myslí nebo dělají?
Když se moc dlouho zabýváš zbytečnostmi, které tě trápí, vysiluje tě to. Neustálé přemýšlení zvyšuje stres, snižuje kreativitu a způsobuje, že se cítíš bezmocná. Místo toho se zaměř na to, co ovlivnit můžeš. Změň svoje myšlení a řekni si: „Tohle můžu udělat.“ Uvidíš, že se ti uleví. Jak se říká, „Osud přeje připraveným.“ A ty buď připravená na to, co můžeš ovlivnit.
Nemáš opravdové vztahy
Nasazuješ si pokaždé, když s někým mluvíš, masku?
Pokud ano, pocit prázdnoty ti asi není cizí. I když je někdy fajn být sám, jednou z pěti složek naplněného života je budování pozitivních vztahů. Lidé, kteří mají zdravé vztahy, mají lepší duševní zdraví a méně často trpí nemocemi. Takže se o své vztahy starej. Jak se říká, „Přátelství je koření života.“
Našla jsi se v něčem z toho?
Někdy je těžké vidět za mraky, které se nad tebou vznášejí. Ale pamatuj si: jenom ty rozhoduješ o tom, kdo bude tvůj život řídit. Jeden rok může být úplně jiný než ten předchozí – tak se pořád posouvej kupředu. Tvoje budoucí já ti za to poděkuje. A jak se říká, „Naděje umírá poslední.“ Tak neztrácej naději!