Někdy se zdá, že život píše scénáře, které by nikdo z nás nevymyslel. Příběhy plné bolesti, ztrát a zranění, které se hluboko vryjí do duše. A i když se zdá, že čas léčí všechny rány, některé se prostě nezahojí úplně. Jen se s nimi naučíme žít. Nebo se o to alespoň snažíme.
Komplexní trauma (C-PTSD): Důsledky dlouhodobého zneužívání nebo zanedbávání
C-PTSD, nebo komplexní posttraumatická stresová porucha, je pojem, o kterém se v poslední době mluví stále častěji. Není to jen „obyčejný“ stres po jedné traumatické události. Jde o něco hlubšího, něco, co se usadilo v nás po dlouhodobém, opakovaném zranění. Jakoby někdo rozbil zrcadlo na tisíc kousků a my se teď snažili poskládat jeho odraz zpátky dohromady.
Co to vlastně je?
Představte si život, kde jste neustále v pohotovosti. Kde každý den čelíte nejistotě, strachu, možná i násilí. Kde nemáte pocit bezpečí, ani doma, ani nikde jinde. A to trvá roky. C-PTSD se vyvíjí u lidí, kteří zažili dlouhodobé zneužívání, zanedbávání, týrání – ať už fyzické, psychické nebo emocionální. Jsou to příběhy dětí, které vyrůstaly v nefunkčních rodinách, nebo lidí, kteří uvízli v toxických vztazích. Zkrátka situace, kdy se cítíte bezmocní a uvěznění v nekonečném kruhu bolesti.
Jak se to projevuje?
C-PTSD se může projevovat různými způsoby. Někdo má problémy s regulací emocí, prudké výkyvy nálad jsou na denním pořádku. Jiný se cítí odpojený od sebe sama, jako by se díval na svůj život z dálky. Můžou se objevovat potíže s udržením zdravých vztahů, strach z blízkosti nebo naopak nekontrolovatelná touha po validaci od druhých. A samozřejmě, nezapomínejme na flashbacky – živé vzpomínky na traumatické události, které se vrací, ať chcete nebo ne.
Proč je důležité o tom mluvit?
Protože mlčení dusí. Protože je důležité vědět, že v tom nejste sami. A protože existuje cesta k uzdravení. Terapie, podpora blízkých, sebepéče – to všechno jsou kroky, které vám můžou pomoct poskládat to rozbité zrcadlo zpátky dohromady. Není to snadné, ale je to možné. A hlavně – zasloužíte si to.