Život je občas jako rozbouřené moře a dospívání, no… to je teprve jízda! Hormony lítají, emoce se perou a najednou je všechno tak nějak víc. Víc intenzivní, víc bolavé, víc zmatené.
Křehká duše v pubertě: 7 varovných signálů, které byste neměli přehlédnout
Možná si říkáte, že puberta je jen takové to „normální“ trucování a bouření. Ale co když za tím stojí něco hlubšího? Co když se vaše dítě potýká s něčím, co nedokáže slovy vyjádřit? Co když ta křehká duše volá o pomoc, jen neví, jak na to?
1. Tajemné rány a „kolekce“ náplastí
Všimli jste si, že se objevují podivné ranky, škrábance nebo řezy? A to i přes to, že se zrovna nevěnují žádnému extrémnímu sportu nebo dobrodružství? Nebo že se najednou objevilo větší než obvyklé množství náplastí, ale nevíte, kde k nim dotyčný přišel? Může to být varovný signál. Dr. David Rosen, odborník na adolescentní zdraví, upozorňuje, že se často jedná o drobné, rovnoběžné řezy na předloktí, pažích nebo nohou. A někdy to jdou ještě dál a dělají řezy do slov, kterými se sami trestají. Názvy jako „tlustá“, „hloupá“ nebo „nula“ mluví samy za sebe.
2. Náramek jako druhá kůže
Najednou je náramek nedílnou součástí outfitu? A to i když se k ničemu moc nehodí? Možná se pod ním skrývá to, co dotyčný nechce, abyste viděli. Je to snaha o diskrétnost, o skrytí toho, co se děje uvnitř. Vlastně skoro, jako když zametáte problémy pod koberec a předstíráte, že žádné nejsou.
3. Dlouhý rukáv i v parném létě
Vzpomínáte si na ten letní den u jezera, kdy se syn nechtěl svléknout z dlouhého rukávu, i když slunce pálilo jako divé? Tohle nenápadné skrývání se může stát návykem. Teplo nebo neteplo – důležitější je schovat to, co nechceme ukázat světu. Ale co se stane, když se takhle dusíme ve vlastní šťávě?
4. Útěk do tmy
Zavřené dveře, zatažené žaluzie, tma jako v pytli… Znáte to? Může to být jen fáze, ale co když se za tím skrývá snaha o izolaci od světa, o únik před realitou? Podle doktorky Azmairy H. Maker, specialistky na dětskou psychologii, se takoví „upíři“ přes den schovávají a ožívají až v noci, ztrácejí jiskru a naději.
5. Slzy na krajíčku a slova plná beznaděje
Časté pláče, pocit beznaděje, narážky na vlastní bezcennost… To nejsou jen pubertální nálady. To je volání o pomoc. Pokud se vám zdá, že vaše dítě ztratilo radost ze života, je čas jednat.
6. E-cigareta jako „lék“
Vaping, hulení… Zkouší se tím otupit bolest? Je to snaha necítit, uniknout z tíživé reality? Bohužel, tohle „řešení“ má jen krátkodobý efekt a může vést k ještě větším problémům. Davis a Smith se shodují, že se pak stává, že jediné co cítí je emoční bolest, kterou si způsobují sami.
7. SMS plné nenávisti k sobě samému
„Nesnáším se. Už to chci mít za sebou.“ Zpráva od kamaráda, která vás zasáhne jako blesk z čistého nebe. Doktorka Maker upozorňuje, že i tohle může být signál. Negativní zvládání emoční bolesti, snaha vyjádřit to, co nelze vyslovit nahlas.
Co teď? Pokud jste v těchto řádcích zahlédli něco, co vás znepokojuje, nezůstávejte stát na místě. Otevřete se svému dítěti, naslouchejte mu, zkuste pochopit, co prožívá. A nebojte se vyhledat odbornou pomoc. Psycholog nebo terapeut může být ten správný průvodce na cestě k uzdravení. Možností je i dialekticko-behaviorální terapie (DBT), která učí zvládat emoce bez sebepoškozování. Pamatujte, nejste v tom sami. A ta křehká duše potřebuje vaši podporu víc, než si myslíte.
Potřebujete okamžitou pomoc? Neváhejte kontaktovat:
- Self-Harm: 1-800-DON’T-CUT a 1-800-334-HELP
- PTSD: Boys Town National Hotline 1-800-448-3000. Text CONNECT na 741741 (24/7)
- Sebevražda: 1-800-273-8255 (Národní linka prevence sebevražd)