Znáte ten pocit, když se s někým bavíte a máte pocit, že mluvíte jen sami se sebou? Nebo že ten druhý slyší jen to, co chce slyšet, a na vaše pocity se jaksi „zapomíná“? Možná jste se setkali s někým, kdo je mistr světa v každém oboru a jeho úspěchy jsou, ehm, trochu přibarvené? Psychologie osobnosti je fascinující a občas i trochu strašidelná zahrada. A jednou z rostlin, které v ní rostou, je i narcistická porucha osobnosti.
Narcistická porucha osobnosti: Velikášství a nedostatek empatie
Tohle není jen o tom, že má někdo rád svůj odraz v zrcadle, i když i to může být součástí. Narcistická porucha osobnosti je komplexní problém, který zasahuje do všech oblastí života postiženého člověka i lidí kolem něj. Je to v podstatě o pocitu nadřazenosti, potřebě obdivu a zoufalém nedostatku empatie.
Co se skrývá za maskou grandiozity?
Možná si říkáte: „Proč by někdo předstíral, že je tak skvělý?“ Odpověď je složitější, než se zdá. Za touhle maskou se často skrývá hluboké zranění, pocit méněcennosti a strach z odhalení vlastních slabostí. Grandiozita je taková obranná zeď, která má chránit před bolestí. Je to paradoxní, že? Čím víc se někdo snaží vypadat silný, tím zranitelnější se ve skutečnosti cítí.
Empatie? To je co?
Nedostatek empatie je klíčovým znakem narcistické poruchy. Dotyčný má prostě problém vcítit se do pocitů druhých, pochopit jejich potřeby a reagovat na ně. Ne že by to chtěl dělat naschvál, spíš to nedokáže. Jeho vlastní „já“ je tak ohromné, že se do něj nic jiného nevejde. Představte si to jako obrovskou satelitní anténu, která je nastavená jen a jen na sebe.
Jak se s tím žije?
Život s člověkem s narcistickou poruchou osobnosti může být náročný, někdy až vyčerpávající. Je to neustálý boj o uznání, pozornost a pochopení. Může to být jako tanec na tenkém ledě, kdy se snažíte vyhnout jakémukoli kroku, který by mohl led prolomit. Ale nezoufejte, existují cesty, jak se s tím vypořádat – od stanovení hranic až po vyhledání odborné pomoci.
Kdy je to „jen“ vlastnost a kdy porucha?
Každý z nás má v sobě kousek narcismu. Zdravá dávka sebedůvěry a ambicí je v pořádku. Problém nastává, když se tyto rysy stanou dominantní a zasahují do vztahů, práce a celkového fungování. Hranice mezi zdravou sebedůvěrou a narcistickou poruchou je tenká, ale důležitá. Pokud máte pocit, že někdo ve vašem okolí vykazuje znaky této poruchy a trápí ho to (nebo vás!), je na místě vyhledat odbornou pomoc.
A pamatujte, psychologie je fascinující obor, který nám pomáhá lépe porozumět sobě i lidem kolem nás. Nenechte se zahltit složitými termíny, ale spíš se snažte naslouchat a hledat souvislosti. Protože v každém z nás je kousek toho druhého.