„`html
Občas mám pocit, že svět běží příliš rychle. Všichni někam spěchají, všechno je hlasité a já se potřebuju na chvíli zastavit. A tak se toulám. Pozdě v noci, když už většina lidí spí. Možná je to hloupé, říkáte si, ale pro mě je to lék. Procházet se prázdnými ulicemi, dýchat chladný noční vzduch, to je něco nepopsatelného. Můj kousek ticha.
Noční toulky: Kousek světa, který patří jen vám
Ulice jsou jiné, než je znáte z denního shonu. Všechno se zpomalí, ztiší. Jako by se město na chvíli zastavilo a nadechlo. Můžete si prohlédnout domy, které běžně míjíte bez povšimnutí, zaslechnout zvuky, které se přes den ztrácejí v hluku. Zkrátka vidět svět, jaký bude, než se probudí.
Proč si nechat to „svoje“ pro sebe?
Jsem spíš introvert a tyhle chvíle samoty jsou pro mě strašně důležité. V dnešní době, kdy se od nás neustále očekává, že budeme aktivní, komunikativní a „online“, je osvobozující mít něco jen pro sebe. Něco, kde můžu vypnout a dobít baterky. A víte co? Nemusíte se o to s nikým dělit. Vlastně ani nechcete. A to je v pořádku!
Svěřit někomu takový rituál, ukázat mu svou intimní stránku, to je velký krok. Pro někoho až děsivý. Proč? To je individuální. A důvody, proč to sdílet, se taky liší. Někdo touží po bezpodmínečném přijetí, skočí do toho po hlavě a spálí se. Ukázat své vnitřní já nesprávné osobě může být hodně bolestivé. A to, co bylo dřív tak zvláštní, už nikdy nemusí být takové. Tak proč riskovat, že jo?
Zapamatujte si: Nemusíte sdílet všechno. Je v pořádku mít něco, co je jen vaše. Pokud to někdo nedokáže pochopit a vy ho nedokážete přesvědčit, možná byste ho měli nechat jít. Ale to už je jiná kapitola…
Takže se nebojte vyrazit do nočních ulic. Najděte si to svoje „místo klidu“. A nechte si ho jen pro sebe. Alespoň prozatím.
„`