Někdy se cítíme jako pod tlakem, že? Hlavu máme jak papiňák a nevíme, co s tím. Ono se řekne „nestresuj se“, ale jak to udělat, když na nás valí jedna věc za druhou? Víte ale, že stres sám o sobě není vždycky špatný? Je to vlastně takový náš vnitřní alarm.
Osm zlodějů klidu: Odhalte, co vám krade pohodu
Stres nám kdysi dávno pomáhal přežít. Když se objevil mamut, buď jsme s ním bojovali, nebo utekli. Jenže dneska už na nás mamuti nečíhají. Místo toho nás stresují termíny v práci, hádky s partnerem nebo ucpaná dálnice. A tělo reaguje pořád stejně, ale už neví, kdy má vypnout. A tak se z toho stane chronická záležitost, taková vnitřní úzkost, co nás hlodá zevnitř.
A co že nám tu pohodu nejvíc krade? Tady je osmička největších „grázlů“:
1. Toxické vztahy
Přátelé by měli být ti, co nás podrží, s kým se zasmějeme a na koho se můžeme spolehnout. Ale ruku na srdce, někdy jsou z nich upíři, co vysávají energii. Neustálé drama, kritika, egoismus – to je cesta do pekel. Pokud máte ve svém okolí někoho takového, možná je na čase se zamyslet, jestli vám to za to stojí. Život je příliš krátký na to, abychom ho trávili s lidmi, co nám škodí.
2. Nákaza stresem
Už jste se někdy cítili, že když jsou všichni kolem ve stresu, tak se to přenese i na vás? Jako by to bylo nakažlivé. A víte co? Ono to tak je! Zvlášť pokud jste citlivky a vnímáte nálady ostatních. Proto je důležité si uvědomit, jakou energií se obklopujete. Někdy je lepší udělat krok zpět, i když jde o někoho blízkého.
3. Životní kotrmelce
Stěhování, změna práce, ztráta blízkého… To jsou situace, které dokážou rozhodit i toho největšího flegmatika. Náš mozek to vnímá jako ohrožení a spustí poplach. Změna s sebou nese nejistotu, a to náš mozek nemá rád. Pamatujte ale, že změna je nevyhnutelná. Zkuste se s ní smířit a brát ji jako výzvu.
4. Dědictví z dětství
Výchova nás ovlivňuje víc, než si myslíme. To, jak jsme vyrůstali, se odráží v našem sebevědomí, v našich postojích i v tom, jak zvládáme stres. Pokud jste neměli zrovna růžové dětství, může to mít za následek různé potíže, třeba i posttraumatickou stresovou poruchu. Naštěstí existuje spousta terapií a technik, které vám s tím můžou pomoct. Třeba i taková meditace může být skvělý pomocník.
5. Alkohol jako falešný kamarád
Mnozí si myslí, že si skleničkou vína nebo pivem uleví od stresu. Jenže je to jen krátkodobé řešení. Alkohol sice na chvíli utlumí nervy, ale ve skutečnosti situaci zhoršuje. Jakmile odezní, hladina cukru v krvi klesne a úzkost se vrátí, a to i s úroky. Takže pozor na to, aby se z toho nestal začarovaný kruh.
6. Negativní myšlenky
Říká se, že jsme tím, co si myslíme. A je na tom hodně pravdy. Pokud se neustále kritizujete, vidíte všechno černě a nedokážete se s ničím smířit, stres vás nemine. Negativní myšlenky nás drží v pohotovosti, v neustálém napětí. A to je pro tělo strašně vyčerpávající. Takže se snažte myslet pozitivně, i když je to někdy těžké.
7. Vaše postoje nebo přesvědčení
Existuje spousta vnějších spouštěčů stresu, jako jsou ty, které jsme právě popsali. Ale mnoho stresorů pochází zevnitř našich hlav. Věci jako pesimismus, postoj všechno nebo nic a neschopnost nechat věci být vyvolávají stresové reakce, které nás srážejí dolů. Může to být dáno prostým faktem, že když se k sobě chováte negativně, vnímáte věci negativněji a stresověji, nebo tím, že se držíte hněvu nebo zášti, jste náchylnější ke stresu, který z těchto emocí pochází. Udržujete své tělo v neustálém stavu poplachu, takže se cítíte vystresovaní a vyčerpaní.
8. Drobnosti, co se nasčítají
Někdy za stresem nestojí jedna velká věc, ale spousta maličkostí, které se sečtou. Jednotlivě byste je možná zvládli, ale když se nakupí, praskne vám cévka v hlavě. Tomu se říká kumulativní stres. Proto je tak důležitý odpočinek. Mít čas na to, aby si hlava odpočinula a zpracovala, co se děje, je zásadní. Jinak hrozí, že vás stres semele.
Často ani nevíme, co nás vlastně stresuje. Jen se najednou cítíme pod psa a nevíme proč. Proto je dobré znát ty nejčastější spouštěče stresu a naučit se je rozpoznávat. Zkuste si třeba psát deník a zaznamenávat si situace, kdy se cítíte špatně. Co se stalo, proč, s kým jste byli, jaké byly okolnosti. A pak se na to s odstupem podívejte. Uvidíte, že se vám začnou rýsovat určité vzorce.
A pamatujte, že i když je život někdy náročný, vždycky se dá najít něco, co nás potěší. Ať už je to dobrá knížka, procházka v přírodě nebo chvilka s blízkými. Důležité je nezapomínat na sebe a dopřát si to, co nás dobíjí.
Zdroje:
Brenner, Grant Hilary. “6 Ways That a Rough Childhood Can Affect Adult Relationships.” Psychology Today, Sussex Publishers, 1 July 2017, www.psychologytoday.com/us/blog/experimentations/201707/6-ways-rough-childhood-can-affect-adult-relationships.
Fabian, Renee, et al. “How to Stay Balanced During Major Life Changes.” Talkspace, 23 Jan. 2020, www.talkspace.com/blog/major-life-changes-stay-balanced/.
Mountainside. “How to Break the Vicious Cycle of Stress and Alcohol Dependence.” Mountainside, 13 Aug. 2018, mountainside.com/blog/alcohol/how-to-break-the-cycle-of-stress-and-alcohol-dependence.
“Stress.” Psychology Today, Sussex Publishers, www.psychologytoday.com/us/basics/stress.
“Stress Research.” The American Institute of Stress, 26 Aug. 2019, www.stress.org/stress-research.