Stydlivost. Každý ji zná. Občas se prostě cítíme nesví, zvlášť v nových situacích nebo mezi cizími lidmi. Ale co když se za tou nevinnou stydlivostí skrývá něco hlubšího? Co když se ve skutečnosti potýkáte s úzkostí?
Plachost, nebo úzkost? 8 signálů, že se možná mýlíte
Někdy je ta hranice tenká jako pavučinka. Stydlivost je vlastnost, úzkost je stav. Ale jak je rozeznat? Problém je, že sociální úzkost se umí dobře maskovat. A proto je důležité vědět, na co si dát pozor. Protože, ruku na srdce, nechat si něco zajít příliš daleko nikdy není dobrý nápad.
Jen pro upřesnění, mluvíme o sociální úzkostné poruše (SAD), která dokáže člověku pořádně zavařit. Představte si, že se neustále bojíte posouzení druhých, že každá sociální interakce je pro vás horor. A to se týká více než 15 milionů lidí na celém světě. Bohužel, jen polovina z nich vyhledá pomoc, a to často až po dlouhých letech trápení. Takže…co si budeme povídat, je na čase se na to podívat zblízka.
Důležité upozornění: Tenhle článek v žádném případě nenahrazuje odbornou diagnózu. Takže prosím, neberte to jako návod k samoléčbě. Pokud máte pochybnosti, vyhledejte odborníka.
1. Neustále se sledujete
Máte pocit, že jste pod drobnohledem? Sociální úzkost je jako reflektor, který na vás neustále svítí. Trápíte se tím, jak vypadáte, co říkáte, jak se chováte. Stydliví lidé to řeší spíš jen v důležitých momentech, ale úzkostný člověk je tím posedlý pořád. Hrůza z toho, že se ztrapníte, je jeho noční můra.
2. Úzkost vám přerůstá přes hlavu
Nervozita před prezentací je normální. Ale co když cítíte úzkost i při obyčejné cestě autobusem, při pohledu do očí, nebo dokonce při jídle s ostatními? To už je jiná liga. Sociální úzkost je iracionální, neopodstatněná a často vás paralyzuje i v situacích, které by neměly vyvolávat strach.
3. Podáváte horší výkony
Úzkost dokáže pěkně zavařit ve škole i v práci. Bojíte se ukázat, co ve vás je, abyste na sebe zbytečně neupozornili. Raději zůstanete zticha, i když máte problém. Vyhýbáte se prezentacím, bojíte se zapojit do diskuse. Je to jako byste si sami podkopávali nohy.
4. Máte problém s navazováním vztahů
Stydlivost ztěžuje seznamování, ale sociální úzkost je opravdová překážka. Brání vám se sblížit s lidmi, necítíte se uvolněně. I když někoho znáte dlouho, pořád máte pocit napětí a nepohodlí. Je to jako byste kolem sebe měli neviditelnou zeď.
5. Známé prostředí nepomáhá
Většina lidí se cítí stydlivě jen na začátku nového vztahu. Postupně se uvolní, zvyknou si. Ale u sociální úzkosti to neplatí. Strach, stres a pocit trapnosti vás pronásledují i mezi rodinou a přáteli. Uklidníte se, jen když jste sami.
6. Všechno pitváte
Stydlivost je vlastnost, sociální úzkost je nemoc. Lidé s úzkostí neustále analyzují každou interakci. Snaží se rozluštit mimiku, gesta, tón hlasu. Jsou přehnaně sebekritičtí a všechno si berou osobně. „Odpověděla jsem moc pozdě, už mě nemá ráda!“ Zní vám to povědomě?
7. Vyhýbáte se společnosti
Občas se bojíme nějaké společenské události, ale když se začnete vyhýbat všemu a všem, je to varovný signál. Lidé se sociální úzkostí často chodí pozdě, odmítají pozvání, nechtějí vystupovat před publikem. Raději sedí v koutě a doufají, že si jich nikdo nevšimne. Nezáleží na tom, jestli je to běžný den v práci, jejich narozeninová oslava nebo vlastní svatba.
8. Máte fyzické příznaky
Stejně jako u jiných úzkostných poruch, i sociální úzkost doprovázejí fyzické projevy. Pocení dlaní, dušnost, bušení srdce, napětí svalů, nevolnost, závratě, třes – to jsou typické symptomy. A objevují se v sociálních situacích, nebo dokonce jen při pomyšlení na ně.
Tak co, poznáváte se v tom? Pokud ano, nezoufejte. Sociální úzkost se dá léčit. Důležité je vyhledat pomoc odborníka. S terapií se úspěšně léčí přes 70 % pacientů. Stačí jen rozpoznat příznaky a udělat první krok.