Slyšeli jste už o borderline poruše osobnosti? Možná jste narazili na nějaké články, možná máte kamaráda, který o ní mluvil… Je to tak trochu jako s chřipkou – každý o ní mluví, ale málokdo ví, co to vlastně je. A u borderline poruchy to platí dvojnásob. Obklopuje ji spousta mýtů a polopravd, které lidem, kteří s ní žijí, rozhodně nepomáhají.
Poruchu osobnosti borderline: Mýty a fakta, které byste měli znát
Takže, co to vlastně ta borderline je? Představte si, že máte emoce na plný plyn, ale brzdy jsou rozbité. Zní to hrozně, že? A pro lidi s borderline to tak nějak je. Mají obrovské emoce, strach z opuštění, problémy se vztahy a se sebepojetím. Je to taková horská dráha, kde se střídají euforie a naprosté zoufalství.
Co se skrývá za nálepkou „borderline“?
Ono se řekne „borderline“, ale co to ve skutečnosti znamená? No, odborníci to definují jako poruchu osobnosti, která se projevuje nestabilními náladami, intenzivním strachem z opuštění a zkresleným pohledem na sebe i na ostatní. Zjednodušeně řečeno, je to trochu komplikované.
Strach z opuštění: „Jestli mě opustíš, umřu!“
Slyšeli jste někdy někoho říct něco podobného? Pro lidi s borderline to není jen prázdná fráze. Mají panickou hrůzu, že je někdo opustí, a dělají všechno proto, aby tomu zabránili. Klidně ukončí vztah dřív, než se to „stane“. Paradox, že?
Nestabilní vztahy: Láska až za hrob…nebo nenávist?
Vztahy s lidmi s borderline jsou jako tanec na tenkém ledě. Jednou vás milují nade vše, podruhé vás nenávidí. Může se stát, že vás idealizují, dávají na piedestal, a pak z ničeho nic se všechno změní. Říká se tomu „splitting“ – vidí věci černobíle, bez odstínů šedi. Jednou jsi anděl, podruhé démon.
Kolísavé nálady: Od smíchu k pláči během minuty
Už se vám někdy stalo, že jste se cítili úplně „mimo“? U lidí s borderline je to na denním pořádku. Mají prudké a intenzivní změny nálad. A protože s těmi emocemi neumí zacházet, často sahají po nezdravých způsobech, jak se s nimi vyrovnat – od závislostí po sebepoškozování.
Impulzivita: Udělám to a pak teprve myslím
Nákupy, hazard, riskantní sex… To všechno může být součástí impulzivního chování, které je pro borderline typické. Někdy je to snaha zahnat špatné pocity, jindy touha po přijetí. Ale většinou to končí špatně.
Problémy se sebepojetím: Kdo vlastně jsem?
„Dneska jsem rocker, zítra budu baletka.“ Zní to jako legrace, ale pro lidi s borderline je to realita. Mění se jejich zájmy, názory, styl oblékání… Hledají se, ale nikdy se nenajdou. Protože nevědí, kdo vlastně jsou.
Mýty a fakta: Jak to doopravdy je?
Kolem borderline se traduje spousta nesmyslů. Je čas je vyvrátit.
Mýtus: Lidé s borderline jen chtějí pozornost.
Fakt: Snaží se zapadnout a být přijati, ne jen „otravovat“. Jejich chování je často důsledkem poruchy, ne touhy po dramatu.
Mýtus: Jsou nebezpeční.
Fakt: I když se dokážou hodně zlobit, většinou neubližují ostatním. Spíš ubližují sami sobě.
Mýtus: Je to ženská záležitost.
Fakt: Diagnózu dostávají i muži, i když v menším procentu.
Mýtus: Způsobuje to jen trauma z dětství.
Fakt: Hrají roli i genetika a biologické faktory.
Mýtus: Je to jen vada charakteru.
Fakt: Je to porucha, která způsobuje obrovské utrpení a omezuje v životě.
Život s borderline: Není to konečná
Borderline je náročná porucha, ale není to rozsudek smrti. S terapií, podporou a správným přístupem se dá žít plnohodnotný život. Lidé s borderline mají stejné touhy a potřeby jako my všichni. Potřebují pochopení, empatii a hlavně – ne nálepkovat.
Co si o tom myslíte vy? Podělte se s námi v komentářích!
Důležité upozornění: Tento článek má pouze informativní charakter a nenahrazuje odbornou pomoc. Pokud máte podezření, že máte vy nebo někdo ve vašem okolí borderline poruchu, obraťte se na kvalifikovaného psychologa nebo psychiatra.