„`html
Znáte to, když se vám zdá, že se v partnerských vztazích pořád opakuje stejný scénář? Jako byste se točili v kruhu a naráželi na ty samé problémy, ať už je váš partner kdokoliv. Možná je načase se podívat hlouběji, než jen na povrch věcí a zkusit pochopit, co se vlastně děje.
Poruchy osobnosti a vztahové vzorce: Když se minulost vplétá do přítomnosti
Možná jste už slyšeli o poruchách osobnosti. Neznamená to hned, že je s někým „něco špatně“, ale spíš, že se jeho osobnost vyvinula určitým specifickým způsobem, který může ovlivňovat jeho chování a prožívání – a samozřejmě i vztahy. Tyhle vzorce chování se často utvářejí už v dětství a dospívání a nesou si s sebou spoustu nezpracovaných emocí a zkušeností.
Druhy poruch osobnosti a jejich dopad na vztahy
Existuje jich celá řada a každá má svoje specifika. Od hraniční poruchy osobnosti, kde se střídá idealizace s devalvací a emoce lítají nahoru a dolů jak na horské dráze, přes narcistickou poruchu s potřebou obdivu a dominanci, až po vyhýbavou poruchu s obavami z odmítnutí a neustálou snahou se zalíbit. Každá z nich dokáže partnerský vztah pořádně zamotat.
Když je žárlivost dusivá a kontrola neúnosná: Co se skrývá za hraniční poruchou
U hraniční poruchy osobnosti se partneři často potýkají s obrovskou nestabilitou ve vztahu. Jeden den je partner/ka nejlepší na světě a druhý den je úplně k ničemu. Žárlivost je nekontrolovatelná, strach z opuštění obrovský a potřeba neustálého ujišťování vyčerpávající. Kontrola, výčitky a emočně vyděračské taktiky se stávají denním chlebem.
Ego na prvním místě: Narcistická porucha a prázdnota v partnerském vztahu
Narcistické osobnosti touží po obdivu a pozornosti. Potřebují se cítit výjimečně a lepší než ostatní. V partnerském vztahu to pak vypadá tak, že se všechno točí kolem nich. Empatie je nízká, potřeby partnera/ky se často ignorují a kritika se těžko snáší. Prázdnota a pocit osamělosti jsou v takovém vztahu bohužel časté.
Stín odmítnutí: Vyhýbavá porucha a neustálá potřeba se zalíbit
Osoby s vyhýbavou poruchou osobnosti se bojí odmítnutí natolik, že se raději vyhýbají sociálním interakcím a blízkým vztahům. V partnerském vztahu pak neustále potřebují ujišťování o lásce a přijetí a snaží se zavděčit i za cenu vlastního pohodlí a potřeb. Sebepotvrzení je nízké a strach z kritiky paralyzující.
Co s tím? Terapie jako cesta k uzdravení vztahových vzorců
Není to beznadějné. Pokud se v těchto popisech poznáváte vy nebo váš partner/ka, je dobré vyhledat odbornou pomoc. Terapie, ať už individuální nebo párová, může pomoct pochopit, odkud se tyto vzorce berou, a naučit se s nimi lépe pracovat. Důležité je uvědomit si, že změna je možná, ale vyžaduje odvahu, trpělivost a ochotu na sobě pracovat.
Sebepoznání jako klíč k lepším vztahům
I když partner/ka poruchu osobnosti nemá, práce na sobě je vždycky prospěšná. Zkoumání vlastních emočních reakcí, uvědomění si spouštěčů a učení se zdravě komunikovat jsou kroky, které můžou zlepšit každý vztah. A pamatujte, někdy je nejlepší investice právě ta do vlastního duševního zdraví. Protože když je nám dobře uvnitř, promítá se to i do našich vztahů.
„`