Víte, jak se říká: „Cítím se tu jako doma.“ A co to vlastně znamená? Co z nás dělá, že se v nějakém prostoru cítíme dobře a jinde ne? Někdy to prostě „sedne“. Ale víte co? Ono to není jen tak, že se to stane náhodou. Architekti a designéři s tím pracují – s našimi pocity. A hrají si s barvami, světlem a prostorem, aby v nás vyvolali přesně to, co chtějí. A to je sakra zajímavé, nemyslíte?
Psychologie architektury: Vliv barev, světla a prostoru na psychiku
Tak se na to pojďme podívat zblízka. Jak vlastně ty barvy, světlo a prostory ovlivňují naši náladu a pocity? Je to všechno jen o vkusu, nebo je v tom něco víc? Ponořme se do světa psychologie architektury a zjistěme, co se za tím vším skrývá.
Barevná terapie v interiéru
Říká se, že barvy umí divy. A je to pravda! Třeba modrá barva uklidňuje, zelená navozuje harmonii a žlutá zase povzbuzuje. Ale pozor, není to tak jednoduché. Záleží i na odstínu, intenzitě a kombinaci barev. Pamatujete na tu oranžovou kuchyň u babičky? Možná vám zvedala náladu, možná jste z ní šíleli. Barvy prostě dokážou s naším mozkem pěkně zacvičit.
Světlo a stín: Hra pro naši mysl
Světlo je život. A to platí i v architektuře. Přirozené světlo nás nabíjí energií, umělé světlo zase může navodit útulnou atmosféru. Ale co stíny? Ty hrají taky důležitou roli. Díky nim vnímáme prostor plasticky a zajímavě. Jen si vzpomeňte na ten pocit, když vlezete do temného kostela… Světlo a stín prostě dokážou s naší psychikou pěkně zamávat.
Prostor kolem nás: Svoboda nebo klaustrofobie?
Prostor – to je něco, co všichni potřebujeme. Někdo víc, někdo míň. Velké otevřené prostory nás naplňují pocitem svobody, malé a útulné místnosti zase navozují pocit bezpečí. A co stropy? Vysoké stropy nás inspirují, nízké stropy zase mohou působit stísněně. I to, jak je prostor uspořádaný, má vliv na to, jak se v něm cítíme. Vzpomeňte si na ten pocit, když se v přeplněném autobuse snažíte prodrat k východu… To je prostě jiná liga!
Tak co, začíná vám to dávat smysl? Architektura není jen o cihlách a betonu. Je to o tom, jak na nás prostory působí a jak se v nich cítíme. A to je přece to nejdůležitější, ne?