Tak co, taky máte občas pocit, že život letí jako splašený kůň? Včera jsme se učili abecedu a dneska už řešíme vrásky a investice… Ale vlastně, co to znamená – „celoživotní vývoj“? No, že se měníme furt. A to platí i pro ty věci, o kterých se nám moc nechce mluvit. Víme, kam tím mířím, že jo?
Psychologie celoživotního vývoje: Psychologické aspekty umírání a truchlení
Smrt a truchlení. Dvě slova, co v nás dokážou zamrazit krev v žilách. Ale ruku na srdce, je to součást života, ať se nám to líbí nebo ne. A jak se s tím vlastně srovnat? Jak se vyrovnat se ztrátou někoho blízkého? Existuje na to vůbec nějaký recept?
Jak se s tím srovnat?
Žádný univerzální návod neexistuje. Každý to prožívá jinak. Někdo potřebuje samotu a ticho, jiný zase společnost a sdílení. Ale co je důležité – nezatlačovat emoce. Neříkat si „musím být silný/á“. Protože to je blbost. Je naprosto v pořádku cítit smutek, vztek, beznaděj… Cokoliv. Důležité je to prožít a nechat to odejít. A někdy to trvá dlouho. A to je taky v pořádku.
Fáze truchlení – mýtus nebo realita?
Slyšeli jste o těch fázích truchlení? Popírání, vztek, smlouvání, deprese, smíření… Podle některých je to jen teorie. Podle jiných to tak opravdu probíhá. Ale víte co? Každý to má jinak. Někdo projde všemi fázemi, někdo se zaseknete v jedné, někdo si je prohazuje. Neupínejte se na to. Je to jen orientační bod, ne dogma.
Kdy vyhledat pomoc?
A kdy už je toho moc? Kdy už je potřeba vyhledat odbornou pomoc? Pokud se vám zdá, že se v tom topíte už příliš dlouho. Pokud máte pocit, že nemáte radost z ničeho, co vás dřív bavilo. Pokud vás ovládá úzkost a beznaděj. Nebojte se říct si o pomoc. Není to žádná ostuda. Naopak. Je to projev síly a odhodlání to zvládnout. Protože život jde dál. A i když je to teď těžké, slunce zase vyjde. Věřte mi.