Psychologie, to je taková detektivka lidské duše. Hromada vědců a badatelů se po léta snaží přijít na to, jak fungujeme, proč děláme to, co děláme, a co nás vlastně dělá lidmi. Někdy ty jejich pokusy smrdí kontroverzí, jindy jsou naopak osvěžující jako ranní rosa. V každém případě nám ale o nás samotných prozrazují víc, než bychom si možná přáli slyšet.
Psychologie v praxi: 10 experimentů, které změnily pohled na nás samotné
Tak pojďme se podívat na pár kousků, které se do dějin psychologie zapsaly tučným písmem. Některé vám možná vyrazí dech, jiné vás donutí se zamyslet a možná i trochu postydět.
1. Vymývání mozků po americku (Beneficial Brainwashing Experiment)
Představte si, že jste pacient v nemocnici a doktoři vám pouští dokola a dokola ty samé nahrávky. Týdny. Měsíce. To je přesně to, co prováděl doktor Donald E. Cameron v 50. a 60. letech. Chtěl zjistit, jestli se dá takhle člověku vnutit nová myšlenka. No, řekněme, že to nebylo zrovna košer a naštěstí to zatrhli.
2. Stanfordský vězeňský experiment
Philip Zimbardo si v roce 1971 řekl, že si trochu pohraje na věznici. Studenti si zahráli na dozorce a vězně. Měli jen hrát, ale brzy se to zvrhlo. Dozorci se chovali jako bestie a vězni se podvolovali. Ukázalo se, že role, jaké hrajeme, nás můžou fakt ovlivnit. A to hodně.
3. Modroocí versus hnědoocí (The Blue-Eyed/Brown-Eyed Experiment)
Jane Elliot si v roce 1968 rozdělila žáky podle barvy očí. Modroocí byli „lepší“, hnědoocí „horší“. Modroocí si začali myslet, že jsou fakt něco víc, hnědoocí se cítili pod psa. Pak si to prohodili. Ukázalo se, že diskriminace se učí už v dětství a je potřeba s tím něco dělat.
4. Koktaví sirotci (The Monster Study)
Wendell Johnson v roce 1939 vzal 22 sirotků a půlce z nich říkal, jak špatně mluví. I těm, co neměli problém, se začala zadrhávat řeč. Druhé půlce naopak chválil. Ukázalo se, že pozitivní motivace je fakt důležitá.
5. Milgramův experiment
Stanley Milgram v roce 1961 chtěl zjistit, jak moc jsme ochotní poslouchat autority. Lidé měli dávat elektrické šoky „žákovi“, když udělal chybu. A i když to bylo proti jejich svědomí, většina šla dál, protože jim to řekl „doktor“. Docela děsivý, co?
6. Aschův test konformity
Solomon Asch v roce 1951 zkoumal, jak moc se chceme shodovat s ostatními. Lidé měli říct, která čára je nejdelší. Ale ostatní (herci) schválně říkali špatně. A co myslíte? I když člověk viděl, že je to jinak, radši řekl to samé, co ostatní, aby nevyčníval.
7. Marshmallow experiment
Walter Mischel v roce 1972 dal dětem marshmallow a řekl jim, že když ho nesní, dostanou druhý. A pak je nechal samotné. Ti, co vydrželi, se v životě měli líp. Ukázalo se, že odložená odměna je sakra důležitá.
8. Carlsberg experiment
Představte si kino plné motorkářů. A vy máte jít sedět doprostřed. To byl Carlsberg experiment. Měl ukázat, jak moc se bojíme neznámého. Ti, co se odvážili, dostali pivo. Ti ostatní ostrouhali.
9. Robbers Cave experiment
Muzafer a Carolyn Sherifovi v roce 1954 rozdělili kluky na dva tábory. Nejdřív se kamarádili ve skupinách, pak se začali nenávidět navzájem. Ale nakonec se zase skamarádili, když museli spolupracovat. Ukázalo se, že konflikty se dají řešit.
10. Experiment s opicí a dítětem
Winthrop Kellogg v roce 1931 chtěl zjistit, jestli se dá opice naučit chovat jako člověk. Opičí mládě a jeho syn se stali kamarády. Opička byla chytřejší, ale syn začal mít problémy s řečí. Zjistili, že je lepší, když se dítě učí od lidí, ne od zvířat. Trochu divný experiment, co?
Tak co na to říkáte? Trochu šílený, trochu poučný, trochu k zamyšlení. Ale taková už ta psychologie je. Nikdy nevíte, co vám o nás samotných ještě prozradí.