V roce 1994 se Rwanda ponořila do propasti, ze které se těžko vzpamatovává dodnes. Genocida Tutsiů, jeden z nejhrůznějších okamžiků moderní historie, si vyžádala životy pětiny populace. Ale jak se mohlo stát, že se sousedé, přátelé, dokonce i rodinní příslušníci, obrátili proti sobě a vraždili mačetami?
Rwanda: Jak se ze sousedů stali vrazi a co to vypovídá o nás?
Studie „Transformace obyčejných lidí ve vrahy: Psychosociální zkoumání účasti Hutuů na genocidě Tutsiů“ se snaží pochopit, co vedlo k takovému zvěrstvu. Nicholas C. Skull, Christophe D. Mbonyingabo a Mayriam Kotb provedli rozhovory se sedmnácti pachateli, aby pronikli do jejich myslí a odhalili kořeny nenávisti a násilí. Ptali se na to, co vedlo průměrné lidi k tomu, aby se chopili zbraní a vraždili své sousedy.
Hledání odpovědí v hlubinách lidské psychiky
Nicholas C. Skull, psycholog, se dlouhodobě zabývá příčinami účasti lidí na politickém násilí. Rwandská genocida mu poskytla děsivý, ale zároveň fascinující kontext pro studium. Jak říká, při hledání odpovědí se nelze soustředit pouze na individuální faktory, ale je nutné zkoumat i prostředí, ve kterém lidé žijí, a jeho vliv na rozhodování.
A právě tady začíná být příběh ještě mrazivější. Ukazuje se, že nátlak nebyl jediným důvodem. Studie odhalila, že klíčovou roli hrály i dehumanizace a desenzibilizace.
Většina pachatelů sice neměla osobní zášť vůči Tutsiům a někteří s nimi dokonce přátelili, ale všichni vyrůstali ve společnosti, kde byla diskriminace a protitutsiovské nálady hluboce zakořeněné. Právě tyto společenské názory zasely semínka genocidy. Protistrana byla vylíčena a degradována, čímž se snáze ospravedlňovalo násilí vůči ní.
A jakmile genocida začala, lidé postupně otupěli. Nikdo z dotazovaných nezačal rovnou vražděním. Jejich zapojení bylo postupné. Nejdříve se přidávali k davům bez zbraní, pak začali nosit zbraně a nakonec se sami zapojili do násilí. Po první vraždě popisovali, že se jejich city jakoby vyplašily, ztratili smysl pro lidskost a svědomí. Mnozí se prý proměnili ve „zvířata“ a ztratili veškerý odstup od toho, co dělají. Z vraždění se stala každodenní rutina – snídaně s rodinou, broušení mačety a pak „lov“ Tutsiů. Večer pak debata v baru s přáteli.
Hrůzné, že?
„Byla to spravedlivá věc“
Jeden z pachatelů, zmíněný ve studii, byl přesvědčen, že genocida je „spravedlivá věc“ kvůli protitutsiovské propagandě, diskriminaci a dehumanizaci. Zastrašování a strach z odvety ze strany Tutsiů, pokud by se dostali k moci, posloužily jako další ospravedlnění pro násilí. Ukazuje to, jak snadno lze manipulovat s lidmi, zejména s těmi chudými a nevzdělanými.
Naděje v lidskosti: Cesta k odpuštění a smíření
Navzdory všemu hrůznému, co se stalo, se Rwanda snaží o smíření a odpuštění. Po zastavení genocidy byly statisíce lidí uvězněny. Kvůli logistické náročnosti běžných soudů se Rwanda vrátila k tradičnímu systému Gacaca, kde se pachatelé museli přiznat ke svým činům před pozůstalými oběťmi. Pokud tak učinili, byli posláni do převýchovných táborů, aby se dozvěděli o genocidě a připravili se na návrat do svých vesnic.
Představte si, že vrah vašich blízkých se nastěhuje zpět do vedlejšího domu.
I přes to existuje mnoho příkladů, kdy se pachatelé vrátili do svých vesnic a byli přijati zpět do komunity. Tento proces ukazuje obrovskou sílu lidskosti a touhu po smíření. I když účinnost systému Gacaca je stále předmětem diskusí, nelze popřít, že se stal důležitým krokem na cestě k uzdravení.
Studie Dr. Sculla nám ukazuje, že pachatelé nejen dehumanizovali své oběti, ale také sami sebe. Považovali se za zvířata, což jim usnadnilo odpojit se od lidskosti a vraždit. Tato myšlenka, že dehumanizace sebe sama může vést k násilí, je něco, co se nyní zkoumá v další studii. Také se zabývá motivacemi lidí, kteří se připojují k teroristickým organizacím. To abychom pochopili, jak se jim to v hlavě mele.
Tato studie nám dala velmi ponurý vhled do faktorů, které ovlivňují mysl lidí, kteří páchají taková zvěrstva, a do toho, jak mohou být takoví lidé vykoupeni, pokud bude vyvinuto systematické úsilí.
Pro ty, kteří se chtějí dozvědět více, doporučuje Dr. Skull knihy Philipa Gourevitche „We Wish to Inform You That Tomorrow We Will be Killed With Our Families: Stories from Rwanda“ a Jeana Hatzfielda „Machete Season: The Killers in Rwanda Speak“. Ervin Staub napsal vynikající knihu s názvem Overcoming Evil: Violence, Genocide, and Terrorism. Dr. Nicholas Scull je k dispozici na e-mailové adrese nscull@gmail.com
Zdroje:
We Wish to Inform You That Tomorrow We Will be Killed With Our Families: Stories from Rwanda by Philip Gourevitch
Machete Season: The Killers in Rwanda Speak by Jean Hatzfield
Overcoming Evil: Violence, Genocide, and Terrorism by Ervin Staub