Tak co, holky a kluci? Mám takovej pocit, že všichni občas bojujem s věcma, který nám dělaj život tak nějak… míň radostným. Víte, takový ty otravný pocity, co se vkrádají do hlavy a nenechaj nás v klidu dýchat. No a já si řekla, že by nebylo špatný se na to podívat zblízka a zjistit, jak se s tím dá vlastně pracovat. Tak pojďme na to!
Sedm démonů, které nám kradou radost: Jak se jich zbavit a žít naplno
Možná si říkáte, že s dospělostí zmizí všechny ty dětské strachy a obavy. Ale ruku na srdce, komu z nás se to fakt stalo? Spíš mám pocit, že se jen přejmenujou a schovávaj za jiný věci. Jsou to takový iluze, stíny z minulosti, co nás občas straší.
Neříkám, že všichni máme za sebou těžký dětství, nebo že jsme mimo realitu. Ale každej z nás si nese nějaký emoce, který by nám udělaly líp, kdybychom je pustili k vodě. Jenže jak to udělat, když si ani neuvědomujeme, co vlastně držíme?
1. Samota: Když je kolem ticho až moc
Být sám, to se aspoň jednou za život dotklo asi každýho. I já jsem si tím prošla. Ale víte co? Často to byla jen moje představa, ne realita. Mám rodinu, přátele, lidi, co mě maj rádi. Takže ten strach byl vlastně úplně zbytečnej. Jak píše Robert Locke na lifehack.com, „Strach ze samoty může pramenit z pocitu opuštění v minulosti. Může to být i nízké sebevědomí, kdy si člověk myslí, že si nezaslouží lásku a nemůže si zlepšit svůj život.“
Jsme originály, každej s vlastní hlavou a citem. Strach ze samoty nemusí být jen negativní. Locke doporučuje se naučit užívat si vlastní společnost. A víte co? Já s ním souhlasím. Být sám sebou je ten nejlepší pocit. I když to znamená být sám sebou o samotě.
2. Zapomnění: Co po nás zůstane?
Makáme na sobě, snažíme se něčeho dosáhnout, necháváme v tom pot a krev. A pak nás napadne: „A co když to všechno bude k ničemu? Co když na nás všichni zapomenou?“ Chceme přece nějaké uznání, ocenění, ať už doma, v práci nebo mezi přáteli. Bez toho se můžeme cítit zapomenutí, jako by naše snaha byla marná. Je důležitý, aby pozornost, kterou věnujeme druhým, byla oboustranná. Alexandria Brown z ThoughtCatalog.com píše: „Nikdo nechce být zapomenutý. Nikdo nechce, aby čas, který s někým strávil, nic neznamenal. Nikdo nechce mít pocit, že není důležitý.“
Už se ti někdy stalo, že jsi s někým úplně přerušil kontakt? Určitě k tomu vedla nějaká negativní zkušenost. Strach ze zapomnění může mít kořeny různě. Zkus se zaměřit na to, kde je nemáš. Obklop se lidmi, kteří tě oceňují.
3. Neumět se vyjádřit: Když slova selžou
Pokud se považuješ za dobrýho komunikátora, tak už tě tenhle strach určitě taky potkal. Ale i s tím se dá něco dělat, stačí se zaměřit na to, jak komunikuješ ty a jak s tebou komunikují ostatní. PathwaytoHappiness.com říká: „Někdy máme pocit, že nás nikdo neposlouchá. Někdy je to skutečně chování ostatních, jindy je to jen v nás. Může to být způsobeno předchozími zkušenostmi, kdy jsme si vytvořili přesvědčení, že nejsme slyšet.“
Sleduj, jak komunikuješ ty a jak s tebou mluví ostatní. Pokud máš pocit, že mluvíš až moc, možná se lidi kolem tebe soustředí víc na sebe než na to, aby se s tebou dohodli.
Nejlepší je si o tom promluvit s těmi, se kterými se stýkáš. Řekni jim, jak se cítíš kvůli tomu, že nekomunikujete zdravě. Pamatuj si, komunikace je klíč.
4. Být nemilován: Hledání lásky
Důvodů, proč se člověk necítí milován, může být spousta. Ale nikdo není nad lásku. Máme ji v rodině, mezi přáteli, u našich zvířecích mazlíčků. Staráme se o ně, protože jsou součástí naší rodiny. I rostliny cítí lásku, když je zaléváme.
Pokud si budeš neustále říkat, že tě nikdo nemá rád, může se to stát realitou. Ale nemusí to tak být. Změň svůj pohled na svět a změní se i realita. Krystine I. Batcho, Ph.D. z PsychologyToday.com píše: „Pokud se bojíš někomu dovolit, aby tě miloval, zamysli se, jestli jsou tvoje obavy oprávněné. Pamatuj si, že láska je nedílnou součástí života. Uzavřít se před láskou znamená připravit druhého o jeden z nejkrásnějších lidských zážitků – milovat tě.“
Je důležité zjistit, proč se vlastně necítíš milován. Pokud máš pocit, že máš pádné důvody, proč někteří lidé neprojevují lásku, jdi dál. Snaž se uzdravit a najít příčinu svých obav.
5. Pocit vyčlenění: Když chybíš v partě
Necítit se součástí party je těžký, zvlášť pokud máš rád lidi a chceš být s nimi. Někdo má malou skupinku přátel, někdo má širší okruh známých. Ale ať už je to jakkoli, když se necítíš pozvaný na nějakou akci, je to na nic. Protože každej z nás chce někam patřit. Margarita Tartkovsky, M.S. z PsychCentral.com píše: „Tvoji blízcí přátelé jsou na večírku, a ty tam nejsi, protože tě nikdo nepozval. Nebo přijdeš do práce a všichni mluví o skvělém večeru, na kterém byli, a tebe se nikdo nezeptal, jestli nechceš jít taky. Nebo to bylo úplně jinak. Ať už je to jakkoli, nebyl jsi pozván, a cítíš se hrozně. Cítíš se vyčleněný.“
Nejjednodušší způsob, jak se necítit vyčleněný, je začít sám zvát lidi ven. Může se stát, že se ti nebude chtít dělat první krok, to je v pořádku. Zhodnoť svoji partu přátel. Měli byste se navzájem podporovat. Ale pamatuj si, že každej má svůj život a svoje cíle. Ne každej má čas stejně jako ty.
6. Smrt: Neznámá, která děsí
Smrt je strašidelná věc. Všichni víme, že je to jediná cesta ven z tohodle světa. Ať už jsi zažil klinickou smrt, viděl jsi umírat někoho blízkého, nebo jsi teď s někým, kdo je v posledním stádiu života, tenhle strach je hodně silný. Já jsem se se smrtí setkala už v dětství. Už v sedmi letech jsem chápala, co to znamená. Nikdy se nestalo, že by to přestalo bolet, ale našla jsem si způsoby, jak se s tím vyrovnat. Merely Me z HealthCentral.com píše: „Je pravda, že smrt a umírání jsou neodmyslitelnou součástí života. Během života se budeme muset vyrovnat s mnoha ztrátami. Ale to neznamená, že se musíme vzdát času, který máme teď, kvůli strachu.“
Užívej si chvíle s rodinou a přáteli. A pokud ztrácíš někoho blízkého, hledej způsoby, jak se s tím vyrovnat. Dělej to, co ti dává smysl.
7. Neúspěch: Když se věci nedaří
Když na něčem makáš, tak očekáváš, že se to vyplatí. Ale pokud se to zpožďuje, tak se objeví strach z neúspěchu. To už asi taky známe všichni. Ale zkus se na to podívat z druhý strany, věř, že to, co chceš, se ti splní. Britt Bolnick z TinyBuhdda.com říká: „Než začneme pěstovat nové věci, musíme se podívat na to, co nám nefunguje, co nám neslouží, co musíme nechat jít, abychom udělali místo pro nové, lepší a uspokojivější věci. Může to být práce, vztahy, způsob trávení času nebo přesvědčení. Potom musíme vyčistit a pohnojit svá pole a půdu, abychom mohli záměrně zasadit to, co chceme vypěstovat.“
Jeden tip, který používám já, abych se zbavila strachu z neúspěchu, je zaměřit se na to, co můžu ovlivnit. Když se soustředím na rodinu, přátele a práci, můžu si tyhle vztahy užívat naplno. Vidím hojnost, která do mého života přichází každý den, a nakonec zapomenu na strach z neúspěchu. Nastavím se tak, že se všechno podaří.
Zkus se ponořit do svých představ o životě bez strachu. Pracuj každý den na tom, abys tyhle strachy překonal. Neustále se soustřeď na život, jaký chceš žít. Život bez obav. Brzy si uvědomíš, co tě brzdilo, už nemá žádný význam. To, co tě drželo zpátky, je minulost.