Všichni máme něco, z čeho máme strach. Už od malička se v nás pěstují obavy, které si neseme s sebou, a i když už jsme dospělí, dokážou se v naší mysli zrodit nové. Jenže co když se strach vymkne kontrole? Co když nás začne paralyzovat natolik, že se nedokážeme normálně fungovat? Pak už nemluvíme o strachu, ale o fobii. A víte co? Nejste v tom sami.
Sedm strachů, které (možná) tajně sdílíme všichni
Přemýšleli jste někdy nad tím, co nás Čechy vlastně nejvíc děsí? Možná byste se divili, jak moc se naše strachy překrývají. Pojďme se podívat na sedm nejčastějších fobií, které nás potají sužují.
1. Arachnofobie: Pavouci, ach ti pavouci!
Říká se, že koho nepokoše, toho neuštkne. A co teprve pavouk! Strach z pavouků, neboli arachnofobie, je asi nejrozšířenější fobií vůbec. Prý postihuje až 6 % světové populace. A co je zajímavé? Ženy se pavouků bojí dvakrát častěji než muži. Vědci se domnívají, že za to může evoluce. Už naši předkové v pavoucích viděli hrozbu, a tenhle strach se v nás prostě zakořenil. Možná proto, když vidíme pavouka, instinktivně se chceme chránit.
2. Ofidiofobie: Hadů se bojí snad každý
Hned po pavoucích jsou to hadi, co nás nejvíc děsí. Ofidiofobie, strach z hadů, je snad stejně stará jako lidstvo samo. Podobně jako u pavouků, i tady hraje roli instinkt přežití. Hadi byli pro naše předky smrtelné nebezpečí, a tak se strach z nich vryl hluboko do naší DNA. Ale víte co? V zemích, kde hadi nejsou tak běžní, je ofidiofobie ještě častější. Takže možná to není jen o instinktu, ale i o tom, co jsme se naučili.
3. Akrofobie: Závratě na každém kroku
Výšky, to je kapitola sama pro sebe. Akrofobie, strach z výšek, trápí víc než 6 % lidí po celém světě. A to už je pořádné číslo! Logicky vzato, strach z pádu je docela rozumný. Evoluce nás tak trochu naprogramovala, abychom se drželi při zemi. Jenže co když se strach vymkne kontrole? Pak se vyhýbáme mostům, věžím a všemu, co je jen trochu výš. A to už je docela omezující.
4. Aerofobie: Letecká panika
Létání, to je pro spoustu lidí noční můra. Aerofobie, strach z létání, postihuje 10-40 % dospělých. Paradoxní je, že statistiky mluví jasně – letadla jsou mnohem bezpečnější než auta. Ale rozum stranou, strach je silnější. Lidé s aerofobií se letům vyhýbají, jak jen můžou. A to může být problém, zvlášť pokud mají práci, která vyžaduje cestování, nebo partnera na druhém konci světa.
5. Kynofobie: Pes, přítel, nebo nepřítel?
Zatímco pavouky a hady se dá docela dobře vyhnout, psů už tolik ne. Kynofobie, strach ze psů, může být dost paralyzující. Vždyť kolik psů potkáváme každý den na ulici? Pro lidi s kynofobií je to neustálý zdroj stresu a úzkosti. Často za tím stojí nějaká traumatická zkušenost z dětství, třeba pokousání nebo pronásledování psem. A někdy stačí, když na nás pes jen ošklivě zaštěká.
6. Trypanofobie: Injekce = katastrofa
Jehly, brr! Kdo se jich nebojí? Trypanofobie, strach z injekcí, je poměrně běžná. Statistiky říkají, že 20-30 % dospělých se nedokáže zbavit strachu z injekcí, který si nesou z dětství. Problém je, že trypanofobie může vést k vyhýbání se lékařské péči. A to už je hazard se zdravím. Lidé s touto fobií se obvykle třesou jen při pohledu na jehlu, někteří dokonce omdlévají. Zajímavé je, že trypanofobie má často genetický základ.
7. Mysofobie: Čistota nade vše?
Bojíme se bacilů? Ano, mysfobie neboli strach z bakterií, nečistoty a infekce, je fobie. Někdy až patologická. Mysofobie se projevuje přehnanou hygienou, nutkavým mytím rukou a vyhýbáním se potenciálně kontaminovaným místům. V extrémních případech se lidé s mysofobií uzavírají doma a izolují se od okolního světa, jen aby se vyhnuli kontaktu s bakteriemi.
Ať už máte strach z pavouků, výšek nebo bakterií, důležité je vědět, že nejste sami. A taky, že s fobiemi se dá bojovat. Kognitivně-behaviorální terapie je účinná metoda, která vám může pomoct zbavit se iracionálního strachu a žít plnohodnotný život. Takže pokud vás některá z fobií trápí, neváhejte a vyhledejte pomoc odborníka. Stojí to za to.