Už jste se někdy přistihli, že děláte něco automaticky, ačkoli víte, že to není úplně to pravé ořechové? Možná si k večeru dopřejete ten kousek čokolády navíc, nebo prokrastinujete úkol, který byste měli mít dávno hotový. Všichni to známe. Ale proč vlastně tyhle vzorce opakujeme? A dá se s tím vůbec něco dělat?
Proč se to děje?
Zjednodušeně řečeno, jde o zpevňování. Mozek si pamatuje, co mu přineslo uspokojení, a snaží se to zopakovat. A to platí i pro chování, které je v dlouhodobém horizontu škodlivé. Ten kousek čokolády vám sice v danou chvíli zlepší náladu, ale později můžete mít výčitky. I tak si mozek zapamatuje tu chvilkovou radost a bude po ní toužit znovu.
Dopamin a my
Hlavní roli v tom hraje dopamin, neurotransmiter spojený s odměnou a motivací. Když děláme něco, co nám přináší potěšení, hladina dopaminu stoupá a mozek si to spojí s danou aktivitou. Postupem času se z toho stane návyk, a to i v případě, že si uvědomujeme jeho negativní dopady. Prostě jedeme na autopilota.
Jak to změnit?
Změna zaběhlých vzorců není žádná sranda, to si budeme nalhávat. Chce to čas, trpělivost a hlavně sebekontrolu. Ale dá se to zvládnout. Začněte tím, že si uvědomíte, co vás k opakování určitého chování vede. Co je spouštěčem? Stres, nuda, únava?
Krok za krokem
Jakmile identifikujete spouštěče, snažte se jim vyhýbat, nebo si najděte zdravější alternativy. Místo čokolády si dejte ovoce, místo prokrastinace si rozdělte úkol na menší části a odměňujte se za každou splněnou. Důležité je být k sobě laskavý a nebičovat se za chyby. Každý den je nová šance.
Někdy je taky fajn si říct, že i mistr tesař se utne, a zkrátka se z toho nepodělat. Život není dokonalý a nikdo nejsme roboti. Důležité je se snažit a jít dál.