Vzpomínáte si na to, jak vás rodiče v dětství pokárali před ostatními? Nebo naopak, jak vás vychválili za dobře odvedenou práci? Co z toho se vám vrylo do paměti hlouběji?
Slova, která zraňují: 6 vět, kterým se ve výchově vyhněte obloukem
Často se stává, že si pamatujeme spíše negativní zážitky než ty pozitivní. A ono to má i své vysvětlení. Negativní vzpomínky totiž v mozku vytvářejí silnější buněčnou aktivitu. Výchova dětí je náročná, to je bez debat. Ale i v těch nejvypjatějších chvílích je důležité mluvit s dětmi s empatií a laskavostí. Slova mají moc a mohou napáchat víc škody než si myslíme. Proto se pojďme podívat na fráze, kterým by se rodiče měli raději vyhnout jako čert kříži.
1) Ty nikdy nic neuděláš pořádně!
Slyšeli jste to někdy v momentě, kdy se vám zrovna něco nepovedlo? Upřímně, kdo z nás ne? Trpělivost není zrovna silnou stránkou každého z nás, ale je důležité snažit se takovým poznámkám vyhnout, i když se dítěti zrovna nedaří. Tahle věta totiž nemá žádný pozitivní dopad. Jen dítě ponižuje, demotivuje a brání mu v rozvoji. Navíc v něm může vyvolat nerealisticky vysoké nároky na sebe samotné, což vede k pocitům méněcennosti a nevraživosti.
2) Jsem z tebe zklamaný/á.
Tahle věta se říká, když dítě nesplní očekávání. Ale je obzvlášť škodlivá, zejména pro mladší děti. Děti jsou citlivější na nálady rodičů. Proto je důležité takové výroky tlumit. Mohou totiž narušit dětské sebevědomí a sebedůvěru, a to nechceme, že ne?
3) Měl/a bys být jako tvůj bratr/sestra.
Už vás někdy sourozenci srovnávali? Taky nic moc, co? Je důležité si uvědomit, že každé dítě je individualita s vlastními osobnostními rysy, které ho dělají jedinečným. Takže místo toho, abyste malé holčičce říkali, že by měla být víc jako její sestra (která vyniká ve sportu), raději ji pochvalte za její silné stránky v literatuře nebo umění. Nikdo není dokonalý a zbytečné srovnávání s ostatními, ať už se sourozenci nebo s kýmkoli jiným, může v dítěti vyvolat pocit nedostatečnosti.
4) Je to tvoje vina, že se stalo (něco špatného).
Je snadné ventilovat frustraci a hněv na dítě. Ale je důležité pochopit, že děti, zejména ty mladší, nerozlišují váš hněv od své vlastní hodnoty. Takže když se stane nějaká nepříjemná událost, jako je třeba úmrtí domácího mazlíčka z důvodu nedbalosti dítěte, je to zátěž pro všechny. Raději si udělejte čas a poučte je, jak se s takovou situací vypořádat. Pomozte jim pochopit, jak zvládat emoční zmatek. Tohle si totiž ponesou s sebou po celý život.
Stává se vám, že se rodiče cítí nepříjemně, když dáte najevo emoce, a řeknou vám, ať přestanete?
5) Neplač! / Nebuď smutný/á!
Když dítěti řeknete, ať nepláče, může to způsobit, že bude své emoce skrývat. A to zvyšuje pravděpodobnost rozvoje psychických problémů v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Podobně, fráze jako „nebuď smutný“ nebo „uklidni se“ jsou další věci, kterým by se rodiče měli vyhnout. Studie ukazují, že schopnost otevřeně přiznat, jak se cítíte, bez ohledu na to, jak negativní to je, může zlepšit duševní zdraví jak rodičů, tak dětí.
6) Jsi nejlepší ve všem, co děláš, pamatuj si to!
I když je zasloužená pochvala zdravá, věděli jste, že nadměrné chválení může být na škodu? Některé děti, které jsou příliš často chváleny, si mohou vyvinout pocit nároku a stát se příliš sebevědomými. Jiné děti naopak mohou cítit obrovský tlak z očekávání, která na ně rodiče kladou, což jim brání jednat a zdráhat se zkoušet nové věci. Nejlepší přístup je poskytovat konkrétní a upřímnou zpětnou vazbu. Takže místo toho, abyste řekli, že vaše dítě je nejlepší ve fotbale, buďte konkrétní ohledně jeho pozitivních vlastností, jako je například to, že je výborný vůdce, který motivuje spoluhráče během zápasů.
Vynechali jsme nějaké výroky? Ztotožňujete se s některým z výše uvedených bodů?
Zdroje:
(Zde budou vypsány zdroje, pokud je článek uvádí)