Už jste se někdy cítili jako Alenka v říši divů, jenže místo králíků a kloboučníků na vás koukají problémy? A máte pocit, že čím víc se snažíte je vyřešit, tím se zamotávají ještě víc? Možná je čas podívat se na věc trochu jinak. Zkusit to s nadhledem, jak říká moje babička, „z ptačí perspektivy“.
Systemická terapie: Jak se dívá na problémy jednotlivce v kontextu vztahů?
Systemická terapie je takový detektivní přístup k psychologii. Nezaměřuje se jen na vás jako na jednotlivce, ale dívá se na celou „rodinnou konstelaci“ – na vaše vztahy, na to, jak s kým komunikujete, jaké role v rodině hrajete. Protože, ruku na srdce, málokdo z nás žije na pustém ostrově. Vztahy nás formují, ovlivňují a často jsou i zdrojem těch největších patálií.
Co to vlastně „systém“ je?
Představte si to jako takový „živý organismus“. Každý člen – ať už rodiny, partnerského vztahu, nebo i pracovního týmu – je jeho součástí. A když jeden člen „stoná“, ovlivní to celý systém. Systemická terapie se snaží odhalit, jak jednotlivé části systému na sebe působí, jak se „spojité nádoby“ naplňují a vylévají. Hledá vzorce chování, které se opakují a které možná už ani nevnímáme, ale které mají zásadní vliv na naše pocity a prožívání.
Proč je to tak „chytré“?
Protože často se snažíme řešit jen „důsledek“, ale ne „příčinu“. Bolí nás hlava, tak si vezmeme prášek. Ale co když ta bolest pramení ze stresu v práci, z pocitu, že nám partner nerozumí, nebo z toho, že se cítíme osamělí? Systemická terapie se snaží najít ten „kořen problému“ a pracovat s ním. Pomáhá nám pochopit, že nejsme jen „sami proti sobě“, ale že jsme součástí něčeho většího. A že změna v jednom členu systému může vést ke změně celého systému.
Zní to složitě? Možná. Ale ve skutečnosti je to jen o tom, začít se dívat na svět kolem sebe s otevřenýma očima a s vědomím, že nejsme sami. A že řešení problémů nemusí být vždy jen na našich bedrech. Někdy stačí jen změnit úhel pohledu, a najednou se nám ukážou dveře, o kterých jsme ani nevěděli, že existují. Tedy, jak se říká, „kdo hledá, najde“.