Občas se asi všichni uchýlíme k troše pasivní agrese. Někdy je prostě těžké říct narovinu, co nás trápí! A tak hledáme jiné, nenápadnější způsoby, jak se „pomstít“ těm, o kterých si myslíme, že nám ublížili. Pasivní agrese je ale záludná. Maskuje se za zdvořilost a navíc je záměrně nejednoznačná.
Tichý boj: 5 signálů, že s vámi někdo hraje pasivní agresi
Tady je 5 signálů, které vám napoví, že máte co do činění s pasivní agresí, a jak se s tím můžete vypořádat. Jdeme na to, ať se v tom nezamotáme jak v pavučině.
1. Ledová sprcha aneb Ignorace na prvním místě
Tohle je snad nejznámější poznávací znamení pasivní agrese. Místo aby se postavili problémům čelem, pasivně agresivní lidé raději dají najevo svůj hněv tím, že vás ignorují. Znáte to, ticho léčí… nebo taky ne.
Máte ve svém okolí někoho, kdo neodpovídá na zprávy nebo nebere telefony, i když je jinak celkem spolehlivý? Trvá vám několik pokusů, než od něj dostanete odpověď na otázku? Dost možná máte co do činění s někým, kdo má s vámi problém. Pasivně agresivní lidé také často odpovídají na otázky stručně a odměřeně. „Jak se máš?“ … „Dobrý.“ Jo, povídej…
Co s tím? Zkuste hrát jejich hru! Často se stane, že když se pasivně agresivního člověka zeptáte, co ho trápí, bude to popírat. Dejte mu najevo, že chápete, že je naštvaný. Ujistěte ho, že se mu nebudete vnucovat, a že jste připraveni si promluvit, až bude chtít on. Někdy to chce trpělivost, ale stojí to za to.
2. Rýpnutí pod kůži
Pasivně agresivní lidé vám nebudou nadávat do očí. Přímo konfrontaci se bojí. Mnohem snazší je svá slova zamaskovat a urážet nenápadněji. Prostě takové malé bodnutí, aby se neřeklo.
Často uslyšíte věty jako „Na to, že sis to dělala sama, to vypadá docela dobře“ nebo „Ty máš ale zajímavé názory“. Tyhle komentáře nejsou tak očividně urážlivé, ale i tak vás můžou zasáhnout a nebudete si jisti, jestli to ten člověk myslel vážně. Jo, jo, já vím, co tím myslíš…
Takové urážky se dají snadno popřít, takže nejlepší způsob, jak se s nimi vypořádat, je ignorovat je. Pasivně agresivní lidé se snaží vyvolat emoční reakci, aby se uspokojili; tak jim to nedovolte. Ignorujte jejich pokusy vás srazit. Čím víc zůstanete klidní, tím spíš vybuchnou a řeknou vám, co je ve skutečnosti trápí. Prostě ignorace je nejlepší obrana.
3. Prokrastinace jako zbraň
Určitě jste se někdy ocitli v situaci, kdy jste někoho požádali o laskavost a on vám odpověděl „za chvilku“. A co dělal? Nic. Nejde o to, že by mu pomoc s nádobím zabrala drahocenný čas. Skutečným cílem je dostat vás pod kůži.
Tohle je mocenský tah, který pasivně agresivní lidé používají, aby vám ukázali, že je potřebujete a že se musíte podřídit jejich plánům. Odkládání pomoci je signál, že si vašeho času neváží. Zkrátka, dělají z vás blbce.
Nechce se jim zvednout zadek, i když slíbili, že vás zavezou do obchoďáku? Jeďte autobusem! Dejte jim najevo, že zdravé vztahy nejsou založeny na nerovnováze moci a že jste soběstační. Prostě jim ukázat, že se bez nich obejdete.
4. Drobné sabotáže
Tohle možná zní trochu zlověstněji, než ve skutečnosti je. Ale abych vám to přiblížila, povím vám jeden příběh. Jednou jsem byla s kamarádkou nakupovat. Původně jsme plánovaly, že u mě přespí. Bohužel jsme se trochu pohádaly. Myslela jsem si, že už jsme to překonaly, a tak jsem ji odvezla domů. Jakmile jsem zaparkovala před domem, otočila se na mě a řekla: „Vlastně chci jet domů. Musím ráno do práce.“ Zeptala jsem se jí, proč mi to neřekla dřív, než jsem ji odvezla až k sobě… jen pokrčila rameny. Odvezla jsem ji domů.
Nepřijde vám trochu podezřelé, že vám váš spolužák den před písemkou připomněl, že se na ni máte učit? Nebo že vám spolubydlící snědl zmrzlinu, i když jste na ni jasně napsali své jméno? Ano, chápeme to, jsi naštvaný. Ale takové chování je jen dětinské.
Tohle se řeší o něco hůř. Je těžké předstírat, že vám na tom nezáleží. Neobviňujte je a nesnažte se dokázat, že to, co udělali, bylo zlomyyslné; jen jim dáte záminku k popření jejich agrese. Stejně moc dobře vědí, co dělají. Dejte jim najevo, jak se cítíte, a co se podle vás dalo udělat lépe. Prostě je zkuste navést, aby si to uvědomili sami.
5. Počítání přešlapů
Zdravý vztah není o tom, že si počítáte chyby a prohřešky. Ale pasivně agresivní člověk může využít toho, že jste nemohli přijít na jeho kolaudaci, jako omluvu pro to, že se neobjeví na vaší narozeninové oslavě. Může se dokonce rozhodnout, že vám přestane posílat pozvánky, protože jste se omluvili z jeho akce kvůli nemoci. Prostě a jednoduše, jsou to mrchy.
Jste v takové situaci s pasivně agresivním kamarádem? Připomeňte mu, že není dokonalý a že si nevedete žádnou evidenci jeho chyb. Zdravé vztahy jsou založeny na pochopení a odpuštění. Zkuste jim to v klidu vysvětlit.
Zní vám některý z těchto bodů povědomě? Není snadné si přiznat, že občas umíme být malicherní. Ale skutečným důvodem pasivní agrese je nedostatek otevřenosti. Je důležité si uvědomit, proč je pro vás tak těžké být upřímnější. Návštěva terapeuta je vždy dobrý začátek, ale pokud k němu nemáte přístup, vyzkoušejte tohle cvičení.
Jste na konci dne naštvaní nebo rozrušení? Veďte si deník. Vezměte si zápisník a pero a zapište si všechny důvody, proč se cítíte naštvaní na osobu, ke které jste se nechovali zrovna hezky. Pak si položte tyto otázky:
– Jsou tyhle důvody dostatečně důležité, abych se zlobil?
– Pokud o tom nic neřeknu, budu se dál trápit/budu se trápit znovu v podobné situaci?
Pokud je odpověď ano, věnujte chvíli tomu, abyste si o svých pocitech psali. Zavolejte člověku, na kterého jste naštvaní, a
– Omluvte se za své pasivně agresivní chování
– Řekněte mu, proč jste byli naštvaní.
Věřte mi, zabere to mnohem méně energie než tichá domácnost. A to se vyplatí!