Znáte to, ten vlezlý hlásek v hlavě, co se ozve vždycky, když se chystáte udělat něco nového? Nebo když už jste něco udělali a najednou slyšíte: „To nebylo dost dobré. Mohlo to být lepší.“ Tenhle vnitřní kritik umí pěkně otrávit život a zhatit i ty nejlepší úmysly. Je jako stín, který nás neustále sleduje a připomíná nám všechny naše nedostatky. Ale co s tím? Dá se tenhle hlas umlčet? Nebo alespoň ztlumit?
Vnitřní kritik: Nepřítel, nebo pomocník?
Paradoxní je, že vnitřní kritik původně nevznikl proto, aby nás trápil. Jeho úkolem bylo chránit nás. V dětství jsme se potřebovali přizpůsobit okolí, abychom přežili. A právě vnitřní kritik nám pomáhal odhadnout, co se od nás očekává, co je „správné“ a co „špatné“. Jenže co platilo v dětství, nemusí platit v dospělosti. Vnitřní kritik se často zasekne v starých vzorcích a kritizuje nás i za věci, které už dávno nejsou důležité.
Rozpoznat nepřítele
Prvním krokem k umlčení vnitřního kritika je ho vůbec rozpoznat. Jak se projevuje? Možná si říkáte: „Jsem neschopná,“ „Nikdy se mi to nepovede,“ „Ostatní jsou lepší než já.“ Nebo možná kritika přichází v jemnější podobě: „Měla bych to udělat lépe,“ „Proč jsem to neudělala jinak?“ Zkuste si všímat, kdy se tenhle hlas ozývá a co ho spouští. Je to, když se chystáte na prezentaci v práci? Když se vidíte v zrcadle? Když se srovnáváte s ostatními na sociálních sítích?
Jak na něj? Praktické tipy
Teď už víme, s kým máme tu čest. Ale jak ho umlčet? Na to existuje několik triků.
Zpochybňujte ho
Když se kritik ozve, nezůstávejte pasivně. Zeptejte se sami sebe: Opravdu je to pravda? Má ta kritika reálný základ? Nebo je to jen starý vzorec, který už dávno neplatí? Možná zjistíte, že většina jeho výtek je přehnaná a nerealistická.
Promluvte si s ním
Představte si, že je kritik skutečná osoba. Co byste mu řekli? Možná byste mu řekli: „Děkuji ti za tvou snahu mě chránit, ale už to zvládnu sama.“ Nebo: „Vím, že máš strach, ale já se nebojím riskovat.“ Mluvte s ním laskavě, ale s autoritou.
Buďte sami k sobě laskaví
Když uděláte chybu, nedrťte se. Každý dělá chyby. Důležité je se z nich poučit a jít dál. Dopřejte si stejnou laskavost a pochopení, jaké byste dopřáli svému nejlepšímu příteli.
Zaměřte se na to, co se vám daří
Často se soustředíme na to, co nám nejde, a zapomínáme na to, co už jsme dokázali. Sepište si seznam svých úspěchů, i těch malých. Připomínejte si, že jste schopní a že máte na co být pyšní.
Dlouhá cesta, ale stojí za to
Umlčet vnitřního kritika není snadné a vyžaduje to čas a úsilí. Ale věřte mi, stojí to za to. Osvobození od jeho neustálé kritiky vám umožní žít plnohodnotnější a šťastnější život. Přestanete se bát riskovat, budete se cítit jistější a budete si víc věřit. A to je přece skvělá odměna, nemyslíte?