Už jste se někdy zamysleli nad tím, co všechno se děje v terapeutově pracovně? Kromě hlubokých rozhovorů a hledání cest k duševní pohodě, se tam odehrává i hra na hraně etiky a zákona. Mlčenlivost terapeuta je totiž svatá, ale i svaté má své výjimky. A to je téma, které by nás všechny mělo zajímat, i když zrovna k psychologovi nechodíme. Protože nikdy nevíte, kdy se tahle hranice dotkne i vás, nebo někoho z vašich blízkých.
Výjimky z mlčenlivosti: Kdy terapeut MUSÍ informace sdílet?
Řekněme si to narovinu, představa, že terapeut vyzradí naše nejniternější tajemství, je minimálně nepříjemná. Jenže realita je složitější. I když je mlčenlivost základní pilíř terapeutického vztahu, existují situace, kdy se stává spíš překážkou než pomocí. Kdy tedy nastává ten zlomový bod, kdy terapeut musí jednat proti své profesní etice a informovat dál?
Ohrožení života a zdraví – vašeho i cizího
Asi nejčastější a nejzávažnější důvod. Pokud terapeut usoudí, že klient bezprostředně ohrožuje sebe nebo někoho jiného, má nejen právo, ale i povinnost zakročit. Představte si, že během sezení klient oznámí, že si chce vzít život, nebo že plánuje ublížit někomu jinému. V takovém případě je terapeut povinen informovat policii nebo psychiatrickou službu. Je to drsné, ale v sázce je lidský život. A to je víc než jakákoli mlčenlivost.
Týrání a zneužívání – zvlášť u dětí
Pokud terapeut zjistí, že je klient obětí nebo pachatelem týrání, zneužívání nebo zanedbávání, a to především u dětí, opět je povinen informovat příslušné orgány. A to i v případě, že mu to klient výslovně zakáže. Tohle se týká i případů domácího násilí. Je to sice složité, protože klient se může bát, ale ochrana obětí, zvlášť těch nejzranitelnějších, je priorita.
Soudní nařízení a trestní řízení
I když je to poměrně vzácné, může se stát, že terapeut je povolán k soudu jako svědek. V takovém případě může být zbaven mlčenlivosti soudem a povinen vypovídat o skutečnostech, které se dozvěděl během terapie. To se týká například situací, kdy je klient zapleten do trestního řízení a informace z terapie by mohly být pro soud relevantní. Je to ošemetné, ale rozhodnutí soudu je nadřazené terapeutické mlčenlivosti.
Zkrátka a dobře, mlčenlivost terapeuta je důležitá, ale není neprůstřelná. Existují situace, kdy se stává spíš zátěží než pomocí. A v takových případech musí jít stranou. Důležité je si uvědomit, že to není z rozmaru terapeuta, ale proto, aby ochránil život a zdraví – vaše, i těch okolo vás. A to je nakonec to nejdůležitější.