Courtney, dívka z New Jersey, která našla svůj domov až v malebném Cape Cod v Massachusetts. Možná ji potkáte s pletacími jehlicemi v ruce, nebo jak si vybarvuje omalovánky. A rozhodně se nenechte zmást jejím jorkšírským teriérem Lobem, jehož jméno ve španělštině znamená vlk! Lobo je její věrný společník a Courtney, fanynka sci-fi, momentálně studuje psychologii online. Její sen? Pomáhat dětem s autismem a najít v této oblasti smysluplnou a naplňující kariéru. Kam ji život zavane za pět let? Kdo ví. Courtney se učí žít den za dnem.
Z Depresí do Hvězd: Courtney, Fanynka Star Wars, Bojuje a Vítězí
Šestá třída. Rok, kdy Courtney poprvé otevřeně promluvila o svých sebevražedných myšlenkách. Následovala hospitalizace a léta terapie. Diagnóza: těžká depresivní porucha (MDD). „Pořád s ní bojuju,“ přiznává Courtney. „Jsou dny horší než jiné, některá období roku jsou náročnější. Ale uvědomuju si, jakou cestu jsem už ušla.“
Když se Život Obrátí Naruby
Co spustilo Courtneyiny problémy? Spousta tragédií v krátkém sledu. „Největší vliv měla smrt mé sestry, když mi bylo jedenáct. Měla Downův syndrom, takže jsme si byly mentálně rovnocenné. O šest měsíců později zemřel dědeček a po dalších čtyřech měsících i moje nejbližší teta. Pravidlo tří, jak se říká. Život se obrátil naruby a myslím, že se dynamika naší rodiny už nikdy nevrátila do starých kolejí.“
Nespavost, vyčerpání, beznaděj, otupělost. Courtney ztratila zájem o všechno, izolovala se a začaly ji trápit panické ataky. Nejvíc to odnesla škola. „Byla jsem strašná studentka. Neměla jsem žádnou koncentraci a neustále unavená jsem se jen tak plavila prvním a druhým ročníkem na střední,“ vzpomíná. Na vysoké to nebylo o moc lepší. Nakonec musela školu opustit. „Když jsem pak měla brigádu, úzkost byla tak silná, že jsem zvracela uprostřed směny.“
Překonat Izolaci je Výzva
Kvůli izolaci se Courtney nenaučila navazovat kontakty. Vytváření přátelství je pro ni dodnes obtížné. I v partnerských vztazích narážela na nepochopení. „Můj poslední (teď už bývalý) přítel mě ale chápal a díky jeho podpoře jsem se v uzdravování hodně posunula.“ Uvědomění si, že má málo přátel, Courtney bolí. Necítí se silná v sociálních interakcích a trápí ji samota.
Zlom nastal po třetí hospitalizaci. Nechtěla už dál trápit své blízké. Jako dospělá podstoupila intenzivní dvouletou ambulantní terapii, kde se seznámila s kognitivně behaviorální terapií (KBT) a dialektickou behaviorální terapií (DBT). Vyzkoušela i elektrokranální stimulaci. „Pomáhá mému mozku přirozeně vytvářet serotonin a dopamin pomocí elektrických pulzů přes spánky. Stále chodím na terapii a občas beru léky na úzkost. Také jsem objevila lékařskou marihuanu, která mi pomáhá zvládat všechno ostatní. Žiju ve státě, kde je teď marihuana rekreačně legální, a věřím, že pomáhá s mnoha zdravotními problémy.“
Kromě odborné pomoci má Courtney oporu v rodině a přátelích. A dokonce i ambulantní program se pro ni stal druhou rodinou. „Nevím, jestli jsem se naučila nějaké konkrétní lekce,“ říká Courtney, „ale uvědomila jsem si, že se věci zlepšují a že jsem silnější, než jsem bývala. Uvědomila jsem si, že si zasloužím být šťastná, a pokud něco nefunguje, je potřeba to změnit.“ Courtney se drží elektrokranální stimulace a pravidelných terapií, aby měla svou situaci pod kontrolou.
Co vzkazuje Courtney ostatním, kteří se potýkají s depresí?
„Nevzdávejte se, i když to zní jako klišé. A i když existuje spousta věcí, které vám můžou pomoct, je to jako se závislostí – musíte opravdu chtít něco změnit. Do té doby se snažte všechno zvládat, jak nejlépe umíte. Deprese se stane stínem, který vás všude následuje, a nakonec se s ní sžijete, což může překonávání ztížit. Ale jakmile si uvědomíte, že chcete změnu a chcete být šťastný člověk, všechno se zdá jednodušší.“