Trestní odsouzení nastává, když je zločinec shledán vinným podle trestního práva a odsouzen za své zločiny.
Opakem odsouzení je zproštění obžaloby (tj. „nevinen“). Ve Skotsku a v Nizozemsku může být také vynesen rozsudek „neprokázáno“, což se počítá jako zproštění obžaloby. Existují také případy, kdy soud nařídí, aby obžalovaný nebyl odsouzen, přestože byl shledán vinným.
Z mnoha důvodů není systém trestního soudnictví dokonalý a někdy jsou obžalovaní zproštěni viny, zatímco nevinní lidé jsou odsouzeni. Odvolací mechanismy tento problém do jisté míry zmírňují. Chyba, která vyústí v odsouzení nevinné osoby, je známa jako justiční omyl.
Poté, co je obžalovaný odsouzen, určí soud jako trest přiměřený trest. Odsouzení navíc může vést k výsledkům přesahujícím samotné znění trestu. Takovým následkům se říká vedlejší následky obvinění z trestného činu.
Menší odsouzení je považováno, v termínu, za výstražné odsouzení, a to nemá vliv na obžalovaného, ale slouží jako výstraha.
Historie odsouzení tvoří trestní rejstřík a nazývají se antecedenty, ve Spojeném království známé hovorově jako „předchozí“ a ve Spojených státech a Austrálii jako „předchozí“.