K vícečetnému porodu dochází tehdy, když během jednoho těhotenství vyjde z dělohy více než jeden plod. Pro vícečetné porody se používají různá jména v závislosti na skutečném vícečetném porodu. Běžnými vícečetnými jsou dvojčata a trojčata, známá jako dvojčata, respektive trojčata. Dvojčata, trojčata a další vícečetné porody se vyskytují v různé míře u většiny živočišných druhů, i když tento termín je nejvíce použitelný pro druhy placentární.
Existují dva běžné typy vícečetných porodů, bratrský (dizygotický) a identický (monozygotický). Identičtí sourozenci vznikají tam, kde je jedno vajíčko oplodněno a výsledná zygota se rozdělí na více než jedno embryo. Identičtí sourozenci proto mají stejný genetický materiál. Bratrští sourozenci jsou výsledkem oplodnění a implantace více než jednoho vajíčka, takže bratrští sourozenci nejsou geneticky identičtí a místo toho mají analogickou genetickou podobnost jakýchkoliv bratrů a sester.
Velmi vzácný třetí typ twinningu se nyní předpokládá, když se neoplodněné vajíčko před oplodněním rozdělí na dvě stejné části, čímž vznikne druhé kompletní vajíčko, zvané „polární tělo“. Po rozdělení jsou pak obě vajíčka oplodněna různými spermiemi. Výsledkem jsou dvojčata, která sdílejí polovinu svých genů společných (od matky) a druhou polovinu odlišných (od dvou spermií). Polární dvojčata sdílejí asi 75% svých genetických znaků, méně než jednovaječná dvojčata, ale více než bratrská dvojčata. Sdílejí některé rysy jednovaječných dvojčat a některé rysy bratrských dvojčat a jsou tzv. poloidentickými dvojčaty. Testy zygosity založené na DNA však v současné době nejsou k dispozici, aby se zjistilo, zda jsou dvojčata dvojčaty s polárním tělem.
Nejčastější formou vícečetného narození u člověka jsou dvojčata (dvě děti), ale typické pořadí vícečetných porodů u jiných druhů placent se dramaticky liší. Některé druhy rodí vícečetné potomky jako samozřejmost a výsledná skupina potomků se nazývá vrh.
Termíny používané pro pořadí několikanásobných porodů jsou do značné míry odvozeny z latinských názvů pro čísla.
Vysoké řády vícečetných porodů (tři nebo více potomků při jednom porodu) mohou mít za následek kombinaci bratrských (geneticky odlišných) a identických (geneticky identických) sourozenců. Těm se občas přisuzuje termín superdvojčat. Například sada čtyřčat se může skládat ze dvou sad identických dvojčat. V takovém případě má každé dítě jednoho identického a dva bratrské sourozence. Identická trojčata nebo čtyřčata jsou velmi vzácná, protože to znamená, že se původní vajíčko rozdělí a pak se buď jedna z těch oddělených sekcí rozdělí znovu (vzniknou identická trojčata), nebo, ještě vzácněji, obě oddělené sekce se rozdělí znovu (vzniknou identická čtyřčata). Někdy se původní vajíčko rozdělí dvakrát (vzniknou čtyři embrya) a buď všechna čtyři přežijí a vzniknou čtyřčata, nebo jedno z embryí nepřežije a vzniknou identická trojčata.
Nejčastější formou lidského vícečetného porodu jsou dvojčata (dvě děti), ale případy vyšších řádů až osmerčat (osm dětí) byly zaznamenány u všech sourozenců, kteří se narodili živí. Největší soubor, ve kterém všichni členové přežili déle než několik dní, jsou sedmerčata, z nichž první byla v roce 1997. Největší soubor, ve kterém přežil dokonce jediný člen, jsou osmerčata, v roce 1998 (se sedmi přeživšími osmerčaty narozenými v Texasu).
Vyskytlo se několik sérií nonupletů (devět), při nichž se narodilo několik dětí živých, i když žádné nežilo déle než několik dní. Vyskytly se případy těhotenství u člověka, které začínaly u deseti, jedenácti, dvanácti a patnácti plodů, ale nejsou známy případy, kdy se v jediném těhotenství narodila živá mláďata takto vysokých násobků. Většina těchto těhotenství je důsledkem léků na plodnost, i když sada duodekapletů (dvanáct) byla počata spontánně (bez pomoci léčby plodnosti) v Argentině v roce 1992.
Vícečetná těhotenství u lidí se obvykle rodí před úplným termínem 40. týdne těhotenství. Průměrná délka těhotenství je kolem 36 týdnů u dvojčat, 34 týdnů u trojčat a 32 týdnů u čtyřčat.
Bratrská dvojčata ve vaně
K vícečetnému porodu u člověka může dojít buď přirozeně (žena ovuluje vícenásobná vajíčka nebo se oplodněné vajíčko rozdělí na dvě), nebo v důsledku léčby neplodnosti, jako je IVF (obvykle se implantuje několik embryí, aby se vyrovnala jejich nižší životaschopnost) nebo léky na plodnost (které mohou vyvolat vícenásobnou ovulaci).
Obecně platí, že dvojčata se přirozeně vyskytují přibližně v poměru 1/89 narozených singletonů, trojčata v poměru 1/89 narozených dvojčat a tak dále (Hellinův zákon). Nicméně z důvodů, které nejsou známy, čím je žena starší, tím je pravděpodobnější, že přirozeně dojde k vícečetnému porodu.
Počet vícečetných porodů se za poslední desetiletí zvýšil. Například v Kanadě se mezi lety 1979 a 1999 počet vícečetně narozených dětí zvýšil o 35%. Před nástupem léků stimulujících ovulaci byla trojčata poměrně vzácná (přibližně 1 z 8000 porodů) a porody vyšších řádů tak vzácné, že byly téměř neslýchané.[citace nutná] Velkou část nárůstu lze pravděpodobně připsat vlivu léčby neplodnosti, jako je oplodnění in vitro. Mladší pacienti, kteří podstupují léčbu léky na neplodnost obsahujícími FSH následovanou nitroděložní inseminací, jsou zvláště ohroženi vícečetnými porody vyššího řádu.
Rostoucí užívání léků na plodnost a také prodlužující se délka života žen přispěly v posledních padesáti letech ke zvýšení počtu vícerčat.
Nedávný nárůst počtu vícečetných porodů v posledních několika letech také vyvolal obavy z rizik pro plod a také pro matku.
Čím větší počet dětí v jediném těhotenství, tím větší je pravděpodobnost, že budou mít nízkou porodní váhu, že se narodí předčasně a následně budou mít zdravotní problémy. Například v roce 1999 bylo předčasně narozeno 53 % dětí u vícečetných porodů, zatímco u singletonů to bylo 7 %. U vícerčat je také vyšší podíl mrtvě narozených dětí než u singletonů.
Prakticky všechna porodnická rizika jsou u matky během těhotenství s vícerčaty zvýšena. Vzhledem k tomu, že mnoho vícečetných těhotenství je dnes výsledkem léčby neplodnosti, je vyvíjeno úsilí o snížení rizik vícečetného těhotenství, konkrétně trojčat nebo více, omezením počtu embryí na jeden embryotransfer během IVF na jedno nebo dvě. Někdy se provádí selektivní snížení – potrat jednoho nebo více vícečetných plodů – aby měla těhotenství vyšší šanci na zplození alespoň jednoho zdravého nebo živého dítěte.
Některé kultury považují několikanásobná narození za předzvěst buď dobra, nebo zla. Korejská tradice, která tvrdí, že trojčata mají „štěstí“, vedla k zabavení všech množin trojčat narozených v Severní Koreji, zřejmě ze strachu vůdce Kim Čong-ila, že by ho jedna mohla v budoucnu svrhnout.
Ve starověkém Římě legenda o bratrech dvojčatech, kteří založili město (Romulus a Remus), učinila narození identických chlapců požehnáním, zatímco identická děvčata byla považována za nešťastné břemeno.