Politická karikatura z roku 1860 zobrazující Stephena A. Douglase, jak dostává od Columbie tradiční výprask „přes koleno“ a strýček Sam se na něj uznale dívá. Výprask (neboli pohlavek) je nejčastěji používaná forma tělesného trestu, která spočívá v jednom nebo více prudkých úderech na hýždě. Sloveso spank je v angličtině známé od roku 1727, pravděpodobně má […]
Racionálně emoční behaviorální terapie (REBT), dříve nazývaná racionální terapie a racionálně emoční terapie, je komplexní, aktivně direktivní, filozoficky a empiricky založená psychoterapie, která se zaměřuje na řešení emočních problémů a poruch chování a umožňuje lidem vést šťastnější a spokojenější život. REBT vytvořil a rozvinul americký psychoterapeut a psycholog Albert Ellis, který se inspiroval mnoha učeními
Racionální emotivní behaviorální terapie Read More »
Hypománie (doslova pod mánií) je stav nálady charakterizovaný trvalou a všudypřítomnou povznesenou nebo podrážděnou náladou a myšlenkami a chováním, které takovému stavu nálady odpovídají. Od mánie se liší absencí psychotických příznaků a nižším stupněm dopadu na fungování. Hypománie je charakteristická pro některé poruchy nálady, jako je bipolární porucha II a cyklotymie. Ačkoli jsou hypomanické osoby
Dvoufaktorová teorie emocí neboli Schachter-Singerova teorie tvrdí, že emoce jsou funkcí kognitivních faktorů a fyziologického vzrušení. Podle této teorie „lidé hledají v bezprostředním okolí emočně relevantní signály, aby mohli označit a interpretovat nevysvětlitelné fyziologické vzrušení“. Studie Schachtera a Singera Stanley Schachter a Jerome E. Singer (1962) provedli na 184 vysokoškolských studentech studii o tom, jak
Dvoufaktorová teorie emocí Read More »
Pomocné nebo pomáhající chování se týká dobrovolných činů, jejichž cílem je pomoci druhým, přičemž odměna se bere v úvahu nebo se nebere v úvahu. Jedná se o typ prosociálního chování (dobrovolné jednání, jehož cílem je pomoci nebo prospět jinému jedinci nebo skupině jedinců, např. sdílení, utěšování, záchrana a pomoc). akt poskytování pomoci a asistence v
Asistence (sociální chování) Read More »
Sebeospravedlňování popisuje, že když se člověk setká s kognitivní disonancí, tedy se situací, kdy je jeho chování v rozporu s jeho přesvědčením, má tendenci toto chování ospravedlnit a popřít jakoukoli negativní zpětnou vazbu spojenou s tímto chováním. Kognitivní disonance: Pohon sebeospravedlňování Potřeba ospravedlňovat své činy a rozhodnutí, zejména ta špatná, pramení z nepříjemného pocitu zvaného
Vlastní ospravedlnění Read More »
Jedním z častých problémů je nepochopení rozdílu mezi psychologií ochrany přírody a zavedenějším oborem psychologie životního prostředí, který se zabývá studiem vztahů mezi jednotlivci a veškerým jejich fyzickým prostředím, včetně toho, jak lidé mění zastavěné i přírodní prostředí a jak toto prostředí mění je. Environmentální psychologie vznikla koncem 60. let 20. století (první formální program
Ochrana přírody (ekologické chování) Read More »
Bioenergetická analýza je psychoterapie zaměřená na tělo, která je založena na vyjádření pocitů a obnovení toku energie v těle. Vyvinula se z techniky analýzy charakteru Wilhelma Reicha, kterou vyvinul Alexander Lowen a další, a praktikuje se pod záštitou Mezinárodního institutu pro bioenergetickou analýzu. Bioenergetická analýza rozeznává několik jasně ohraničených lidských povahových struktur, z nichž každou
Bioenergetická analýza Read More »
V základní angličtině je kojenec definován jako lidské dítě v nejmladším stádiu života, zejména předtím, než začne chodit, nebo jednoduše dítě před dosažením věku jednoho roku. Výraz „infant“ pochází z latinského slova in-fans, což znamená „neumět mluvit“. Přesná definice kojeneckého věku neexistuje. Poměrně často jsou děti nazývány kojenci, dokud nedosáhnou věku jednoho roku. Kojenci se
Otázka svobodné vůle spočívá v tom, zda a v jakém smyslu racionální subjekty kontrolují své činy a rozhodnutí. Řešení této otázky vyžaduje pochopení vztahu mezi svobodou a příčinou a určení, zda jsou přírodní zákony kauzálně deterministické. Různá filozofická stanoviska se liší v tom, zda jsou všechny události determinované, či nikoli – determinismus versus indeterminismus –