experimentální

Pravidlo učení Oja

Ojovo pravidlo učení, nebo jednoduše Ojovo pravidlo, pojmenované po finském informatikovi Erkkim Ojovi, je model toho, jak neurony v mozku nebo v umělých neuronových sítích mění v průběhu času sílu spojení, nebo se učí. Je to modifikace standardního Hebbova pravidla (viz Hebbovo učení), které pomocí multiplikativní normalizace řeší všechny problémy se stabilitou a generuje algoritmus […]

Pravidlo učení Oja Read More »

Neuropsychoanalýza

Neuro-psychoanalýza je hnutí v rámci neurovědy a psychoanalýzy, které spojuje poznatky obou disciplín pro lepší pochopení mysli a mozku. Teoretický základ: Monismus dvojího aspektu Subjektivní mysl, tedy vjemy a myšlenky a pocity a vědomí, se zdá být úplně jinou věcí než buněčná hmota, která dává vzniknout mysli, a to natolik, že Descartes dospěl k závěru,

Neuropsychoanalýza Read More »

Fetišismus

Zobrazení fetiše v Jižní Africe Londýnskou misionářskou společností, cca 1900 Fetiš (z francouzského fétiche; což pochází z portugalského feitiço; a to zase z latinského facticius, „umělý“ a facere, „vyrobit“) je objekt, o kterém se předpokládá, že má nadpřirozené schopnosti, nebo zejména člověkem vytvořený objekt, který má moc nad ostatními. Fetišismus je v podstatě připisování vlastní

Fetišismus Read More »

Niemannova–Pickova choroba

Niemannova-Pickova choroba (vyslovováno nē′mahn pik) označuje skupinu fatálních dědičných metabolických poruch, které jsou zahrnuty do větší rodiny lysozomálních chorob ukládání (LSD).:536 Niemannova-Pickova onemocnění jsou genetická onemocnění primárně postihující aškenázské Židy, která se zařazují do podskupiny LSD zvané sfingolipidózy nebo poruchy ukládání lipidů, při nichž se ve slezině, játrech, plicích, kostní dřeni a mozku hromadí škodlivé

Niemannova–Pickova choroba Read More »

Frye standard

Fryeova norma, Fryeova zkouška nebo obecně přijímací zkouška je zkouška k určení přípustnosti vědeckých důkazů. Stanoví, že znalecký posudek založený na vědecké technice je přípustný pouze tehdy, je-li tato technika obecně uznávána jako spolehlivá v příslušné vědecké obci. Ve věci Daubert v. Merrell Dow Pharmaceuticals, 509 U.S. 579 (1993) Nejvyšší soud rozhodl, že federální pravidla

Frye standard Read More »

Rámování (společenské vědy)

Framing v sociálních vědách odkazuje na soubor konceptů a teoretických pohledů na to, jak jednotlivci, skupiny a společnosti organizují, vnímají a komunikují o realitě. Framing se běžně používá v mediálních studiích, sociologii, psychologii a politických vědách. V sociální teorii rámování odkazuje na schéma interpretace, sbírku anekdot a stereotypů, na které se jednotlivci spoléhají, aby pochopili

Rámování (společenské vědy) Read More »

Raymond Dodge

Raymond Dodge (1871-1942) byl americký experimentální psycholog. Vzdělání získal na Williams College a na univerzitě v Halle (Německo). V roce 1896 byl jmenován profesorem filozofie na Ursinus College, v následujícím roce se spojil s Wesleyan University a v roce 1902 se stal řádným profesorem. Byl zvolen, aby prováděl experimenty na psychologii výživy v laboratoři Carnegieho

Raymond Dodge Read More »

Index článků klinické psychologie

Toto je index článků klinické psychologie na těchto stránkách. Existují další, specializované, indexy pro každou z hlavních oblastí psychologie. Abecední seznam všech stránek na webu je k dispozici zde: Abecední seznam všech stránek na webu je k dispozici zde: Opuštění  – Ablace- Potratové zákony – Abnormální psychologie – Potraty – Abreakce- Nepřítomnost – Absolutní myšlení – Abstinence – Pravidlo abstinence –

Index článků klinické psychologie Read More »

Sobecká teorie mozku

Teorie „sobeckého mozku“ popisuje charakteristiku lidského mozku tak, aby pokryl své vlastní, srovnatelně vysoké energetické požadavky s maximálními prioritami při regulaci energetických toků v organismu. Mozek se v tomto ohledu chová sobecky. Teorie „sobeckého mozku“ mimo jiné poskytuje možné vysvětlení původu obezity, těžké a patologické formy nadváhy. Základy této teorie vyvinul v letech 1998 až

Sobecká teorie mozku Read More »

Carl Hovland

Carl Iver Hovland se narodil v Chicagu 12. června 1912. Jako mladík v Chicagu navštěvoval Lloydovu školu a poté dokončil střední školu na Lutherově institutu. V šestnácti letech vstoupil na Northwestern University, kde v roce 1932 získal titul B.A. a v následujícím roce titul M.A. Poté přestoupil na Yale, kde v roce 1936 získal titul

Carl Hovland Read More »