filozof

O původu druhů

Kniha O původu druhů, vydaná 24. listopadu 1859, je dílo Charlese Darwina, které je považováno za základ evoluční biologie. Jeho plný název zní O vzniku druhů přírodním výběrem neboli zachování zvýhodněných ras v boji o život. Pro šesté vydání z roku 1872 byl zkrácený název změněn na Původ druhů. Darwinova kniha představila vědeckou teorii, podle […]

O původu druhů Read More »

Kastrace mužů

Kastrace Urana: freska od Vasariho a Cristofana Gherardiho (kolem roku 1560, Sala di Cosimo I, Palazzo Vecchio, Florencie). Kastrace (též kastrace, kastrace, fixace, orchiektomie a orchidektomie) je jakýkoli chirurgický, chemický nebo jiný zákrok, kterým samec ztrácí funkci varlat. V běžném použití se tento termín obvykle používá pro muže, ačkoli jako lékařský termín se používá jak

Kastrace mužů Read More »

Sémiotické prvky a třídy znaků

Logik, matematik, filozof a vědec Charles Sanders Peirce (1839-1914) začal psát o sémiotice, sémiotice nebo teorii znakových vztahů v 60. letech 19. století, tedy v době, kdy vytvořil svůj systém tří kategorií. Semiózu nakonec definoval jako „působení nebo vliv, který je nebo zahrnuje spolupráci tří subjektů, jako je znak, jeho objekt a jeho interpretant, přičemž

Sémiotické prvky a třídy znaků Read More »

Performativní výroky

Pojem performativních výroků zavedl filozof jazyka J. L. Austin. Podle jeho původního pojetí se jedná o větu, která není pravdivá nebo nepravdivá, nýbrž „šťastná“ nebo „nešťastná“, a který je vysloven při provádění ilokučního aktu, nikoliv použit ke konstatování něčeho (Austin původně předpokládal, že konstatování něčeho a provádění ilokučního aktu se vzájemně vylučují). I další autoři

Performativní výroky Read More »

Marx

Karel Marx se narodil v pokrokové a bohaté židovské rodině v pruském Trevíru. Jeho otec Herschel, který pocházel z dlouhé linie rabínů, ačkoli měl mnoho deistických sklonů, konvertoval ke křesťanskému náboženství a přidal se k relativně liberální luteránské denominaci, aby se stal právníkem. Marxova domácnost hostila během Karlova raného života mnoho hostujících intelektuálů a umělců.

Marx Read More »

Lexikální hypotéza

Lexikální hypotéza (též základní lexikální hypotéza, lexikální přístup nebo sedimentační hypotéza) je jednou z nejdůležitějších a nejrozšířenějších vůdčích vědeckých teorií v psychologii osobnosti. Přes určité rozdíly v jejím vymezení a aplikaci je lexikální hypotéza obecně definována dvěma postuláty. První říká, že ty osobnostní charakteristiky, které jsou v životě lidí nejdůležitější, se nakonec stanou součástí jejich

Lexikální hypotéza Read More »

Otto Binswanger

Otto Ludwig Binswanger (14. října 1852 – 15. července 1929) byl švýcarský psychiatr a neurolog, který pocházel ze slavné lékařské rodiny; jeho otec byl zakladatelem sanatoria Kreuzlingen a strýcem Ludwiga Binswangera (1881-1966), který byl významnou osobností hnutí existenciální psychologie. Po získání lékařského titulu v roce 1877 strávil Binswanger několik následujících let jako asistent Theodora Meynerta

Otto Binswanger Read More »

Teoretik logiky

Logic Theorist je počítačový program, který v letech 1955 a 1956 napsali Alan Newell, Herbert Simon a J. C. Shaw. Byl to první program záměrně vytvořený tak, aby napodoboval schopnosti člověka řešit problémy, a je označován za „první program umělé inteligence“. Nakonec dokázal 38 z prvních 52 vět Russellova a Whiteheadova díla Principia Mathematica a

Teoretik logiky Read More »

Svobodná vůle

Otázka svobodné vůle spočívá v tom, zda a v jakém smyslu racionální subjekty kontrolují své činy a rozhodnutí. Řešení této otázky vyžaduje pochopení vztahu mezi svobodou a příčinou a určení, zda jsou přírodní zákony kauzálně deterministické. Různá filozofická stanoviska se liší v tom, zda jsou všechny události determinované, či nikoli – determinismus versus indeterminismus –

Svobodná vůle Read More »

Reprezentativní realismus

Reprezentativní teorie vnímání, známá také jako nepřímý realismus, epistemologický dualismus nebo závoj vnímání, je filozofický koncept. Tvrdí, že vnější svět nevnímáme (a ani nemůžeme vnímat) přímo; místo toho známe pouze své představy nebo interpretace objektů ve světě. Bariéra neboli závoj vnímání tedy brání bezprostřednímu poznání čehokoli mimo něj. „Závoj“ existuje mezi myslí a existujícím světem.

Reprezentativní realismus Read More »