ganglia

Trochleární nerv

Trochleární nerv (čtvrtý kraniální nerv, také nazývaný čtvrtý nerv nebo jednoduše IV) je motorický nerv (tzv. „somatický eferentní“ nerv), který inervuje jediný sval: horní šikmý sval oka. Starší název je patetický nerv, který odkazuje na sklíčený vzhled (hlava skloněná dopředu), který je charakteristický pro pacienty s ochrnutými čtvrtými nervy. Trochleární nerv je mezi kraniálními nervy […]

Trochleární nerv Read More »

Pineální tělísko

Piniová žláza (také nazývaná pineální tělísko, epifýza mozku, epifýza nebo „třetí oko“) je malá endokrinní žláza v mozku obratlovců. Produkuje melatonin, hormon, který ovlivňuje modulaci vzorců bdění/spánku a fotoperiodické (sezónní) funkce. Má tvar maličkého borového kužele (odtud jeho název) a nachází se blízko středu mozku, mezi oběma hemisférami, zastrčený v drážce, kde se obě zakulacená

Pineální tělísko Read More »

Poruchy chůze

Abnormalita chůze je porucha pohybu, která obvykle vyplývá z poruch nervového a muskuloskeletálního systému. Osoby trpící periferní neuropatií pociťují necitlivost a brnění v rukou a nohou. To může způsobit poruchu chůze, potíže při stoupání do schodů a udržování rovnováhy. Abnormalita chůze je také častá u osob s postižením nervového systému, jako je roztroušená skleróza, Parkinsonova

Poruchy chůze Read More »

Zygomatický nerv

Jazygomatický nerv (temporomalarní nerv; orbitální nerv) je větev čelistního nervu (trojklanná nervová větev), která vstupuje do oběžné dráhy a pomáhá zásobovat kůži přes zygomatické a spánkové kosti. Jazygomatický nerv vzniká v pterygopalatinové fosse. Vstupuje do oběžné dráhy spodní orbitální trhlinou a rozděluje se v zadní části této dutiny na dvě větve, zygomaticotemporal nerve a zygomaticofacial

Zygomatický nerv Read More »

Nucleus ambiguus

Jádro ambiguus (doslova „nejednoznačné jádro“) je oblast histologicky nesourodých buněk nacházejících se právě v dorzální (zadní) části dolního jádra olivary v laterální části horní (rostrální) meduly. Přijímá innervaci horního motorického neuronu přímo přes kortikobulbarový trakt. Toto jádro dává vzniknout rozvětveným eferentním motorickým vláknům bloudivého nervu (CN X) zakončeným v hrtanu, hltanových svalech a svalových uvulách[nutná

Nucleus ambiguus Read More »

Chromaffinové buňky

Nadledvinky. (Medulla označená vpravo dole.) Chromaffinové buňky jsou neuroendokrinní buňky nacházející se v dřeni nadledvinek (nadledvinky, nacházející se nad ledvinami) a v jiných gangliích sympatického nervového systému. Jsou to modifikované postsynaptické sympatické neurony, které přijímají sympatické vstupy. Místo uvolnění neurotransmiteru (katecholaminů – ~20% noradrenalinu (noradrenalinu) a ~80% epinefrinu (adrenalinu)) do sousedního orgánu nebo tkáně pro

Chromaffinové buňky Read More »

Duševní nerv

Duševní nerv je obecný somatický aferentní (smyslový) nerv, který poskytuje vjem předním částem brady a dolního rtu, jakož i bukální dásní mandibulárních předních zubů a premolárů. Jedná se o větev zadního trupu dolního alveolárního nervu, který je sám větví mandibulárního dělení trojklanného nervu (CN V). Tyto větve volně komunikují s lícním nervem. Kusadlo lidského embrya

Duševní nerv Read More »

Radní nerv

Ušní větev bloudivého nervu je často označována jako Aldermanův nerv nebo Arnoldův nerv. Vzniká z krčního ganglionu a brzy po svém vzniku je spojen vláknem z petrního ganglionu glossopharyngealu; prochází za vnitřní krční žílou a vstupuje do mastoidního canaliculu na boční stěně krční fosy. Prochází látkou spánkové kosti, protíná obličejový kanálek asi 4 mm. nad

Radní nerv Read More »

Zygomatikotemporální nerv

Jazygomaticotemporální nerv neboli zygomaticotemporální větev (temporální větev) z maxilární větve trojklanného nervu (Cranial nerve 5) běží podél boční stěny očnice v drážce v zygomatické kosti, přijímá komunikační větev z slzné kosti a prochází foramenem v zygomatické kosti, vstupuje do temporální fosy. Vystupuje mezi kostí a hmotou temporaliského svalu, proniká temporální fascií asi 2,5 cm. nad

Zygomatikotemporální nerv Read More »

Kognitivní účinky HIV

HIV vstupuje do mozku již při infekci. Má se za to, že HIV využívá mechanismus „trojského koně“ ke vstupu do mozku. Za normálních okolností slouží hematoencefalická bariéra (BBB) jako ochranný mechanismus tím, že zabraňuje vstupu cizích látek; narušení BBB virem HIV přispívá k progresi infekce. Virus je schopen vstoupit do mozku infikovanými buňkami, které procházejí

Kognitivní účinky HIV Read More »