receptory

Oligodendrocyt

Oligodendrocyty (z řečtiny, což znamená buňky s několika větvemi) nebo oligodendroglia (z řečtiny, málo stromového lepidla),[1] jsou typem mozkové buňky. Jsou to různé neuroglie. Jejich hlavní funkcí je poskytovat podporu a izolovat axony (dlouhá projekce nervových buněk) v centrálním nervovém systému (mozek a mícha) některých obratlovců. (Stejnou funkci plní Schwannovy buňky v periferním nervovém systému.) […]

Oligodendrocyt Read More »

Čichové vnímání

Vnímání čichu nebo olfrakce (také známá jako olfactika nebo čich) odkazuje na čich. Tento čich je zprostředkován specializovanými smyslovými buňkami nosní dutiny obratlovců a analogicky smyslovými buňkami tykadel bezobratlých. U zvířat dýchajících vzduch čichový systém detekuje těkavé nebo v případě přídavného čichového systému kapalinové chemické látky. U organismů žijících ve vodě, např. ryb nebo korýšů,

Čichové vnímání Read More »

Richard Axel

Richard Axel (* 2. července 1946, New York) je americký vědec, jehož práce na čichovém systému vynesla jemu a Lindě B. Ve svém přelomovém článku publikovaném v roce 1991 Buck a Axel naklonovali čichové receptory, což ukazuje, že patří do rodiny receptorů spřažených s G proteinem. Analýzou potkaní DNA odhadli, že v savčím genomu existuje

Richard Axel Read More »

Alfa-1 adrenergní receptor

Alfa-1 adrenergní receptor (α1-AR) je adrenergní receptor s primárním účinkem vazokonstrikce. α1 receptor má několik obecných funkcí společných s ostatními α-receptory, ale má také specifické účinky. Primárním účinkem je hladká svalovina, která se hlavně stahuje. Existují však i další funkce. V hladké svalovině krevních cév je hlavním účinkem vazokonstrikce. Krevní cévy s α1 receptory jsou

Alfa-1 adrenergní receptor Read More »

T lymfocyty

T buňky patří do skupiny bílých krvinek známých jako lymfocyty a hrají ústřední roli v imunitě zprostředkované buňkami. Od ostatních typů lymfocytů, jako jsou B buňky a NK buňky, je lze odlišit přítomností speciálního receptoru na jejich buněčném povrchu, který se nazývá receptor T buněk (TCR). Zkratka „T“ v T buňce znamená brzlík, protože je

T lymfocyty Read More »

Fotoreceptory

Funkční části tyčí a kuželů[1] Fotoreceptor neboli fotoreceptorová buňka je specializovaný typ neuronu nacházející se v oční sítnici, který je schopen fototransdukce. Velký biologický význam fotoreceptorů spočívá v tom, že jako buňky přeměňují světlo (elektromagnetické záření) na počátek řetězce biologických procesů. Přesněji řečeno, fotoreceptor absorbuje fotony z zorného pole a specifickou a složitou biochemickou cestou

Fotoreceptory Read More »

Mitogenem aktivovaná proteinkináza

Cesta mitogenem aktivované proteinkinázy (MAPK).[1][2][3][4][5][6][7][8][9][10] Mitogen-aktivované proteinové (MAP) kinázy (EC 2.7.11.24) jsou serin/threonin-specifické proteinové kinázy, které reagují na extracelulární podněty (mitogeny, osmotický stres, tepelný šok a prozánětlivé cytokiny) a regulují různé buněčné aktivity, jako je genová exprese, mitóza, diferenciace, proliferace a buněčné přežití/apoptóza.[11] Přehled signálních transdukčních drah podílejících se na apoptóze. Jsou aktivovány v rámci

Mitogenem aktivovaná proteinkináza Read More »

HIV

Toto je základní článek. Psychologický výzkum v této oblasti viz: Virus lidské imunodeficience (HIV) je lentivirus (člen rodiny retrovirů), který může vést k syndromu získané imunodeficience (AIDS), což je onemocnění u lidí, při kterém začne selhávat imunitní systém, což vede k život ohrožujícím oportunním infekcím. Předchozí názvy tohoto viru zahrnují lidský T-lymfotropní virus-III (HTLV-III), virus

HIV Read More »

Kožní receptory

Kožní receptor je typ senzorického receptoru, který se nachází v dermis nebo epidermis. Jsou součástí somatosenzorického systému. Kožní receptory zahrnují např. kožní mechanoreceptory, nociceptory (bolest) a termoreceptory (teplota). Senzorické receptory v kůži jsou: U výše uvedených typů receptorů může pokožka vnímat modality dotek, tlak, vibrace, teplotu a bolest. Modality a jejich receptory se částečně překrývají

Kožní receptory Read More »

Krevní destičky

Pokud je počet krevních destiček příliš nízký, může dojít k nadměrnému krvácení. Pokud je však počet krevních destiček příliš vysoký, mohou se vytvořit krevní sraženiny (trombóza), které mohou ucpat cévy a vést k cévní mozkové příhodě a/nebo infarktu.Abnormalita nebo onemocnění krevních destiček se nazývá trombocytopatie[2], což může být buď nízký počet krevních destiček (trombocytopenie), pokles

Krevní destičky Read More »