Schopenhauer se narodil v roce 1788 ve Štutově nedaleko svobodného města Gdaňsk (dnes Gdaňsk, Polsko). Byl synem Heinricha Florise Schopenhauera a Johanny Schopenhauerové, středostavovské obchodnické rodiny holandského původu, která se silně stavěla proti jakémukoli nacionalismu. Jméno Artur mu ostatně vybral otec zejména proto, že bylo stejné v angličtině, němčině i francouzštině. Oba jeho rodiče pocházeli […]
Arthur Schopenhauer Read More »
Hudba v nás dokáže vyvolat silné emoce, a to je naprostá pravda. Hudbu cítíme, prožíváme to, co má předávat, a to až do té míry, že ji dokonce používáme k tomu, abychom v sobě vyvolali určitý stav. POKUD MÁ VŮNĚ HORKOU LINKU K PAMĚTI, ZDÁ SE, ŽE HUDBA MÁ HORKOU LINKU K EMOCÍM. Proč ale
Zrakové vnímání je jeden ze smyslů, který spočívá ve schopnosti detekovat světlo a interpretovat (vidět) ho jako vjem známý jako zrak nebo vidění pouhým okem. Zrak má specifický smyslový systém, zrakový systém. Panují neshody o tom, zda se jedná o jeden, dva nebo dokonce tři samostatné smysly. Někteří lidé rozlišují mezi „černobílým“ viděním a vnímáním
Dějiny vědecké metody jsou neoddělitelné od dějin vědy samotné. Raná filozofická tradice Nejstarší známé kořeny vědecké metody sahají až k Imhotepovi (asi 2600 př. n. l.), který je považován za původního autora papyru Edwina Smithe, ačkoli se předpokládá, že toto dílo vychází z dřívějších materiálů již kolem roku 3000 př. n. l. Metody obsažené v
Historie vědecké metody Read More »
Byl vědcem a fyzikem, antropologem a psychologem, astronomem, chemikem, kritikem alchymie a astrologie, encyklopedistou a historikem, geografem a cestovatelem, geodetem a geologem, matematikem, lékárníkem a lékařem, islámským filozofem a teologem, učencem a učitelem a ve všech těchto oborech měl velký přínos. Byl prvním muslimským učencem, který studoval Indii a bráhmanskou tradici, a je označován za
Abu Rayhān al-Bīrūnī Read More »
Otázka svobodné vůle spočívá v tom, zda a v jakém smyslu racionální subjekty kontrolují své činy a rozhodnutí. Řešení této otázky vyžaduje pochopení vztahu mezi svobodou a příčinou a určení, zda jsou přírodní zákony kauzálně deterministické. Různá filozofická stanoviska se liší v tom, zda jsou všechny události determinované, či nikoli – determinismus versus indeterminismus –
Vjem je neredukovatelným prvkem zkušenosti, z něhož se vytvářejí vjemy a pojmy. Vjemy závisí na stimulovaném orgánu a účinnosti smyslového systému, nikoli na objektu, který je stimuluje. Je to první fáze biochemických a neurologických dějů, které začínají působením podnětu na receptorové buňky smyslového orgánu, což následně vede k vnímání, psychickému stavu, který se odráží ve
Britský vědec 20. století Sir James Jeans napsal, že „vesmír začíná vypadat spíše jako velká myšlenka než jako velký stroj“. Idealismus je ve filozofii skupina filozofických směrů, které tvrdí, že realita, respektive skutečnost, jak ji můžeme poznat, je v zásadě mentální, myšlenkově konstruovaná nebo jinak nehmotná. Epistemologicky se idealismus projevuje jako skepse k možnosti poznání
Hypnagogia (řecky ὕπνος, húpnos „spánek“ + kořen vyskytující se ve slovech ἄγω, ágō „odvádět, vést, dopravovat“, ἀγωγεύς, agōgeús „dopravce“, ἀγωγή, agōgḗ „únos, doprava, odvádění“ atd.), často nesprávně psáno hypnogogia, je termín, který pro přechodný stav mezi bděním a spánkem zavedl Alfred Maury. Někdy se slovo hypnagogie používá v omezeném smyslu pro označení nástupu spánku a
Somatosenzorický systém je rozmanitý smyslový systém složený z receptorů a zpracovatelských center, které vytvářejí smyslové modality, jako je hmat, teplota, propriocepce (poloha těla) a nocicepce (bolest). Smyslové receptory pokrývají kůži a epitelie, kosterní svaly, kosti a klouby, vnitřní orgány a kardiovaskulární systém. Zatímco hmat (formálněji též takt; adjektivní tvar: (přívlastek „hmatový“ nebo „somatosenzorický“) je považován
Somatosenzorický systém Read More »