Víte, občas se tak zamyslím… nad tou naší hlavou. Co se v ní vlastně děje? A k čemu to všechno je? Jasně, řešíme problémy, vzpomínáme na dětství, plánujeme dovolenou. Ale je to jen to? Co ta hromada myšlenek, co se nám honí hlavou i když „nic neděláme“? A má to vůbec nějaký smysl?
Funkcionalismus: K čemu slouží naše mysl?
Filozofie a psychologie už se tím zabývají pěkně dlouho. A jeden z takových směrů, který se snaží přijít věci na kloub, je funkcionalismus. Žádné složité poučky, jde o to, že se díváme na mysl jako na nástroj. Nástroj k přežití, adaptaci, prostě k tomu, abychom se tady měli, jak se říká, „jako ryba ve vodě“.
Myšlenky jako švýcarský nůž
Představte si to jako takový švýcarský nůž. Má nůžky, pilku, otvírák na konzervy… prostě spoustu funkcí. A podobně je to i s naší myslí. Myšlení, emoce, vnímání – to všechno jsou nástroje, které nám pomáhají se orientovat ve světě a reagovat na něj. Když se bojíme, je to proto, abychom se vyhnuli nebezpečí. Když jsme smutní, je to proto, abychom se poučili z chyby. Všechno má svůj důvod. Nebo alespoň by mělo mít.
Když se nůž zasekne…
Samozřejmě, občas se to zadrhne. Nůž se zasekne, myšlenky se točí dokola, emoce nás přemůžou. A pak je na čase se zamyslet, co se vlastně děje. Možná potřebujeme ten nůž promazat, možná jen potřebujeme chvíli klidu a odpočinku. Možná bychom se měli zamyslet nad tím, jestli používáme ty správné nástroje na ty správné věci. Protože někdy se snažíme otevřít konzervu šroubovákem, že jo…
A co vy? Už jste se někdy zamysleli nad tím, k čemu vám slouží vaše mysl? A jestli ji používáte správně? Zkuste se na chvíli zastavit a jen tak pozorovat, co se vám honí hlavou. Možná budete překvapení, co všechno tam najdete. A možná, že i přijdete na něco nového o sobě samotných.