Pamatujete si na ty časy, kdy jsme si vyhradili čas na to, abychom si s někým popovídali? S přáteli, s rodinou, s partnerem… Dneska je to všechno hned! Pošleme zprávu, zavoláme přes video, nahrajeme hlasovku. Spojení s lidmi je instantní, ale není to tak docela ono.
Kdy už posílání zpráv nestačí: 5 varovných signálů, že je čas to zabalit
Někdy prostě textovky a rychlé zprávy nedokážou nahradit teplo a hloubku skutečného rozhovoru. Mohla bych se rozplývat nad romantikou dopisů nebo nad tím, jak si sednete s někým tváří v tvář a povídáte si. Ale taky bych mohla vyzdvihovat výhody textovek. Ono to má všechno svoje.
Ať už si píšete, nebo posíláte dopisy, vztah a konverzace vydrží, pokud se obě strany snaží a věnují tomu energii. Slyšela jsem kdysi přirovnání, že rozhovor je jako hra na chytání. Pořád si házíme nápady, pocity, myšlenky. Jenže někdy, v touze se spojit nebo být slyšet, házíme až moc silně nebo moc často.
Než se pustíme do detailů…
Ještě než se do toho pustíme, chci zdůraznit, že množství komunikace s někým se odvíjí od toho, jaký s tou osobou máte vztah. Ale obecně platí, že když tohle uvidíte, je načase hodit ručník do ringu!
Signály, že je čas přestat se snažit
1. Reakce jedním slovem? Běžte od toho
Odpovědi jedním slovem obvykle naznačují, že ten, komu píšete, je buď zaneprázdněný, nebo nemá zájem pokračovat v konverzaci. Vrátím-li se k té metafoře s chytáním, je to jako hodit míč pod nohy. Minimální úsilí, aby se konverzace udržela při životě. Ale i když to tak vypadá, neznamená to ještě, že ten druhý nemá zájem. Nechte tomu čas, ono se to ukáže. Třeba fakt nemá čas a ozve se později.
2. Nikdy nenapíše jako první?
Může to mít spoustu důvodů. Třeba je zvyklý, že píšete vy první, nebo radši neposílá zprávy vůbec. Nebo si třeba jenom nemyslí, že vám může psát jako první. Tohle hodně závisí na vašem vztahu. Někdy se lidi prostě bojí ozvat jako první. Pokud to tak je, dejte jim najevo, že byste byli rádi, kdyby se víc zapojovali. Ale pokud se nikdy neozve jako první, může to být jasný signál, že nemá zájem. Obecně na tom, kdo píše jako první, nesejde. Ale pokud jste to vždycky vy, možná je to znamení, že ten druhý nemá zájem.
3. Ignorace naživo? Utíkejte!
Být ignorován digitálně je jedna věc, ale když vás někdo ignoruje osobně, to už je jasný signál, že s vámi nechce mít nic společného. Bolí to, je to ponižující. O to víc to bolí, když se to stane v reálném životě, protože je to hmatatelné. Takže pokud vás někdo ignoruje naživo, už mu nikdy nepište. Žádné zprávy, žádné hovory, nic.
4. Ticho po pěšině? Uvolněte se
Hodně lidí panikaří, když nedostanou odpověď hned. Je těžké se ovládnout a neposlat další zprávu. Ale důvodů, proč někdo neodpovídá, může být spousta. Poslat další zprávu může vypadat zoufale a dotěrně. Takže než to uděláte, neberte si to osobně. To, že někdo neodpověděl, neznamená, že s vámi nechce mluvit. Zhluboka se nadechněte. Všechno je v pořádku. Třeba ten druhý taky chce mluvit, ale je prostě zaneprázdněný. Pro jistotu mu můžete poslat krátkou zprávu, že si chcete popovídat a jste k dispozici. Tím dáte najevo svůj zájem a necháte mu prostor, aby udělal to samé.
5. Chybí tam to „něco“? Věřte intuici!
Rozhovor, ať už přes textovky nebo dopisy, není nic složitého. Co je těžší, je propojit se s druhými. Spousta lidí se baví s miliony lidí, ale odměnou rozhovoru je možnost spojit se s někým. Pamatujte, buďte sami sebou a poslouchejte druhé.
Zdroje:
(Zde uveďte zdroje citované v článku, pokud existují)